Šuplík Honzy Hučína

Mezi Ohří a sopkami

První pohled poté, co jsme vyjeli ze džbánských lesů, byl nezapomenutelný. Před námi dílo obrovského krtka, kterému vévodila Milešovka s opravdu sopečným profilem. Házmburk poněkud vpravo nesměle vystrkoval své věže, úplně napravo solitér Říp. Ale taky čoudící komíny kdesi dole u Loun. I tak jsme se těšili.

Jak správně uhodl MK, na dovolené nás hostily Libochovice, konkrétně hotel Zlatý zajíc. Počasí pozdního léta (slunečno a odpolední teploty kolem 25°C) a nádherná krajina nás každý den hnaly na výlet s kolem (podrobně popisuju naše trasy v článcích o cyklotrasách pro Croozer). Ty nejlepší zážitky?

• tisíciletý Oldřichův dub v Peruci
• pohled zdola na obrovskou Milešovku z Milešova
• krátký průhled mezi horami do měsíční krajiny u Mostu
• průjezd těsně pod trojhořím Oblík, Brník a Srdov
• nečekaně pěkné centrum Loun
• cesta přívozem po Labi z Malých do Velkých Žernosek
• dvě deci žernoseckého bílého vína každý večer
• a krásný nový pantograf z Roudnice nad Labem domů do Prahy

Libochovice nejsou žádná díra. Mají sice jen 3,5 tisíce obyvatel, ale turistický ruch je tak silný, že se udrží tři pizzerie, jedna nóbl restaurace, dvě cukrárny, několik prodejen potravin, ne-vietnamská prodejna textilu a obuvi (koupil jsem si tam nové Prestige), lékárna, pekárna a asi ještě dvacet dalších obchůdků. Může za to i pěkný zámek s parkem, škoda, že nás ochranka nenechala sedět na trávě.

Slabinou je ubytování. Vedle levné zámecké ubytovny se společným záchodem a koupelnou funguje už jen Hotel Zlatý zajíc. Restauraci má opravdu dobrou a pokoje jsou přiměřené ceně (od 500 do 800 Kč za noc), bohužel se potvrzuje známá zkušenost, že nejhoršími obchodními partnery jsou hodní snaživí lidé a že dobré účty dělají dobré přátele. Hotel provozuje starší paní, dělá v něm recepční, pokojskou, umývá skleničky v kuchyňce. Je hodná (schovávala nám jídlo do své lednice a každý den nám nosila rajčata ze své zahrádky), ale ani velká snaha nezakryje neprofesionalitu. Například jsme si nebyli nikdy jistí, co je v ceně ubytování (a máme tedy na to nárok), a co je její dobrá vůle: úschova kol, používání kuchyňky, tolerování dítěte, které v noci občas zakřičí. I tak jsme měli z hotelu docela slušný pocit (např. pěkná koupelnička na pokoji) a odjížděli bychom v dobré náladě, nebýt nedorozumění poslední den, kdy jsme si v dobré víře udělali jednu kávu z „erárního” a bylo zle. Tak to dopadá v právním vakuu. Nějaký penzionek by to jako konkurenci chtělo.

Ale to byla jen drobná epizoda. Nedělní dopoledne u Ohře nám zase vrátilo náladu.

Související:
Cyklotrasy pro Croozer - přes Džbán
Cyklotrasy pro Croozer - pod Milešovku
Cyklotrasy pro Croozer – středohořské podhůří
Cyklotrasy pro Croozer - kolem Lovoše přes Labe