Ekonomičtí odborníci

Scénář krátkého filmu, vymyšlený v neznámou dobu kolem roku 1990 při neznámé příležitosti mými bývalými spolužáky Honzou Bartošem a Honzou Lamserem, mnou dopracovaný.

Rozhovor novináře s předsedou vlády.
Předseda vlády: „V příštím roce vzroste naše ekonomika o deset procent.“
Novinář: „Jak jste k takovému odhadu dospěl?“
Předseda vlády: „Vypočetlo nám to ministerstvo financí.“

Potemnělá místnost na nějakém nádraží, asi čtyřicetiletý muž s vizáží bezdomovce hází další minci do herního automatu.
Novinář: „Vyhráváte, nebo prohráváte?“
Muž: „Furt jenom prohrávám. Ale tady Franta prej přemejšlí, jak by se dalo vyhrávat.“

Rozhovor novináře s ministrem financí.
Novinář: „Jak jste získali odhad, že naše ekonomika vzroste o deset procent?“
Ministr: „Vyplývá to z údajů, které nám poskytl statistický úřad.“

Stejné nádraží jako výše, u pánských záchodků. Franta je asi padesátiletý muž s vizáží bezdomovce.
Novinář: „Prý hledáte systém, jak vyhrávat nad automaty.“
Franta: „No, to já ne, já jenom zapisuju, co se na tý bedně ukazuje (záběr na umolousaný papír s nějakými značkami). Chodí sem za mnou každej den nějakej chlap, dá mi na pivo a ten papír si dycky veme.

Na chodbě rozlehlého úřadu.
Novinář: „Ministerstvo financí podle vašich údajů odhaduje růst ekonomiky v dalším roce na deset procent. Kde jste takové údaje získali?“
Předseda statistického úřadu: „Na těchto záležitostech pracuje náš odbor ekonomických ukazatelů, ten shromažďuje data a poskytuje nám výstupy, které dále předáváme ministerstvu.“

Před budovou nádraží. Pán asi čtyřicetiletý, nevýrazný typ, v bundě a džínech, v ruce umolousaný papírek s nějakými značkami, podobný tomu, co ukazoval Franta.
Novinář: „A co s tím potom děláte?“
Pán: „Já sám nic, ale kamarádi mají takovou firmu a něco tam s tím dělaj.“

V místnosti úřadu, pracovna nižšího ředitele, asi čtyřicetiletý pán v obleku.
Nižší ředitel: „Na analýzu ekonomických ukazatelů tu máme samostatné oddělení s mladým dynamickým týmem, ten sbírá data a pak odprezentuje různé reporty, které zvalidujeme a forwardneme menedžmentu.

Místnost se stoly pokrytými podobnými umolousanými papíry se značkami, jako ukazoval Franta, dva muži neurčitého věku v tričkách sedí u počítačů obráceni zády. Typické pracoviště malé počítačové firmy. Mluví asi třicetiletý neformální muž se strništěm na bradě, oblečený v tričku.
Neformální muž: „No a nám sem naši kamarádi nosí údaje, my je tady zpracováváme do takových tabulek a ty pak různě rozesíláme.“

Velmi podobná místnost, pouze s moderními uklizenými stoly, dokumenty vzorně uspořádány do šanonů. Dva mladí muži v tmavomodrých košilích sedí u počítačů obráceni zády. Mluví asi třicetiletý muž, také v modré košili a s kravatou, vzorně oholen.
Vzorně oholený muž: „No a nám sem vždycky přijdou takové tabulky...“

KONEC

Zveřejnil Honza Hučín, 2005