Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Je pondělí, a tak mnozí z vás určitě čekají na reportáž z víkendového výletu. Nezklamu vás, skutečně se konal. Ten minulý jsme nikde nebyli, a navíc chceme za týden jet na pár dní opět do Stráže pod Ralskem.
Mělo být slunečno, a taky se modrá obloha v Lysé nad Labem snažila a žlutá bestie na obloze připékala. Příjemně nás naladila paní nádražačka, která Magdě pomohla snést Croozer po schodech z nástupiště. A první čtyři kilometry vládla totální idyla. Jenže pak se silnice stočila přes trať a ve směru k Čelákovicím ji vystřídala nezpevněná cesta plná louží po mokrém týdnu. Souběžná cyklostezička byla překvapivě rovná a po deštích měkká, ale pro Croozer trochu úzká, kolečka jela vlastně trávou. Není divu, že se to Karolince nelíbilo. Utišila se až kousek před Káraným, když se z polní cesty stala postupně hrubá panelka, hladká panelka a nakonec asfaltka. A prospala i naprosto neuvěřitelný čtyřkilometrový úsek po modré značce kolem Jizery do Otradovic, kde průměrná rychlost kola na blátě ve slalomu mezi loužemi se rovnala pěší chůzi. Odměnou za utrpení nám bylo hromadné "Jééééééé", které se za námi neslo při průjezdu kolem velké otradovické restaurace u zastávky.
Poledne se hlásilo v žaludku, a tak jsme piknikovali na samotě u Zelené boudy. Jen co jsme se usadili na trávu, začalo pršet, všechno sebrat a mazat pod stromy. Houby slunečné počasí, zataženo od obzoru k obzoru. A to nebylo všechno, za brandýským mostem nedaleko Proboštských jezer se zvedl vítr a my to dostali znovu, tentokrát v jízdě. Štěstí, že na Croozeru je pláštěnka.Takže Karolinka byla v suchu a nevěděla ani o dešti, ani o blátě, které na vozík stříkalo zepředu, dokonce nějaký čas ani o našem zoufalém boji se zatravněným břehem Labe s úzkými kolejemi, kudy sice bez potíží a hladce projede jednostopé vozidlo, ale trojstopá soustava vždycky minimálně dvěma koly drncá mimo stopu. Fakt off-road.
Z Kostelce nad Labem do Neratovic už jsme to po pravém břehu neriskovali. Jeden či dva kilometry se nějak drncat dá, ale při představě, že by jich bylo ještě sedm, jsme změnili povrch a dopřáli si rychlou jízdu po silnici. Normálně bychom byli citliví na každý kamínek, ale po všech předchozích površích byl asfalt božsky hladký a dalo se jet pětadvacítkou, aniž by osádka Croozeru cítila nepohodlí. Probudila se až v Neratovicích na nádraží.
Další články si můžete vyhledat v jednotlivých přihrádkách, případně podle data.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník