Šuplík Honzy Hučína

Stěhování, redesign a ostrý střih

Obsah stránek se obvykle mění postupně, jejich vzhled skokem. U komerčních stránek to bývá jasný záměr – novým designem se firma připomene a sdělí: „My jsme se výrazně vylepšili, děláme to nově.“ Taky se často redesign připravuje plánovitě a někdy se firma fakt i změní.

Osobní stránky se redesignují spíš podle toho, jak má autor čas. Případně když mění doménu, ale to mívá taky náhodnou povahu. Málokdo mění vzhled webu u příležitosti svatby, rozchodu, životního jubilea, ukončení školy, vstupu do nového zaměstnání, narození dítěte, vyhoření nebo vykradení auta.

Takže když pak návštěvníci přijdou do nového, mají podobný dojem novosti jako u firemních stránek. Hele, tohle nové pozadí, neuklouznu na něm? Můžu tady vůbec mluvit stejně sprostě jako na starých stránkách a používat stejnou přezdívku? Klikají tady tlačítka rychleji, jsou barvy ještě ostřejší a máslo ještě máslovitější? A přitom přichází stejný majitel – ahoj, vítám vás – akorát má novou kravatu a jiné boty. Je to fakt ještě pořád on? Chvíli trvá, než uvěříte a cítíte se zase jako doma.

Někdy to ale je i není on. Nebo ona. Peťulka se totiž mění před očima. A to nejen proto, že následovala příklad Magdy Vašáryové ze závěru Postřižin a že ještě ve středu dopoledne sídlila na Bloguje.cz. Tady se sešlo stěhování, redesign i ostrý střih. A vlastně bylo proč.