Šuplík Honzy Hučína

Pomíjivost vesnic

Člověk naštěstí neví předem, co ho čeká. I když obyvatelé zaniklých vesnic to asi těsně před koncem nejspíš tušili. Rajchéřov i Pfaffenschlag tak měly přes pětisetletý odstup společný osud.

Pfaffenschlag zanikl za husitských válek. A Rajchéřov zrušilo vysídlení Sudet a následné spuštění železné opony. Jelikož se nacházel ve výběžku českého území do Rakouska, poměrně daleko od jakékoliv větší obce (do Starého Město pod Landštejnem i Nové Bystřice je to k deseti kilometrům), v podstatě to za totality nikomu nevadilo. Co nesrovnali se zemí pohraničníci, dokonal čas. Dneska z vesnice zbyly jen kamenné valy podél zarostlých cest a občasné ovocné stromy v okolní buši. A taky možná rybník.

Před pár lety se celé území ocitlo v bitevním ohni, když kohosi napadlo, že by tu postavil zábavní park. Ne že bych fandil pustině a pralesu, ale spíš bych doporučoval nechat to přirozenému vývoji po zrušení vnitřních hranic EU. Z rakouské strany je totiž dostatek vesniček i cest. Dokážu si docela dobře představit, že za dvacet let bude právě díky Rakušákům celé bývalé pohraniční území od Artolče po Klein-Taxen nádherným přírodním parkem. Možná i někdo – aspoň symbolicky – obnoví samotný Rajchéřov. (Nebylo by taktické si spekulativně zaregistrovat doménu www.rajcherov.cz?)

Mimochodem, dostat se na místo zaniklého Rajchéřova podle mapy dnes není vůbec snadné. Cesty jsou na kole sjízdné a bez zákeřností, ale každá mapa je znázorňuje jinak a málokterá správně. Nejlépe sedí zelená mapa „padesátka“ Česká Kanada a Slavonicko, aktualizovaný dotisk 2002.