Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Komentovaný článek

Croozer
11. 9. 2005

Šedý puntík Masarykovu nádraží

Zase nádražní frustrace, ale z jiného důvodu. Když jsme se dost vyplivaní přiřítili ráno na Masaryčku přesně čtyři minuty před pravidelným odjezdem vlaku, zívalo na nás prázdné kolejiště. Že jako prý výluka, vlaky jedou z Vysočan, použijte MHD.

O výluce jsem nevěděl, ale je možné, že byla plánovaná. Proto jenom šedý puntík a ne černý. Barva nerozhoduje, varianta výletu k Jabkenické myslivně v tu chvíli padla. Naštěstí máme v nádražích konkurenci, rychle na to hlavní a pod cedulí vybrat vhodnou náhradu. Rychlík směr Tanvald, odjezd za 11 minut? Tak jo, do Polabí se dá i tudy.

Po trati 070 jezdí obvykle moderní červené vláčky, co mají dveře na tlačítko, při tom návalu na peroně jsem byl ale rád za starou dlouhou zelenou příšeru, hlavně když měla zavazadlový a dětský vůz. Ve Všetatech ven a po okreskách do Lhoty (bez koupání), po značce do Hlavence (poslední úsek přes pole bytostně nesnáším) přes dálnici u Čtyř kamenů.

A co dál? Slunce trochu připalovalo a po silnicích jezdilo nečekaně moc náklaďáků. Tak do lesa a po Skorkova částečně po značce, částečně podle mapy – značení cyklostezky se jaksi nekonalo. Hezké, relativně sjízdné i s vozíkem a když si odmyslím táhlé stoupání za Skorkovem k vysílači, vlastně i dost příjemné. Až do Benátek nad Jizerou. Původní úmysl ošplouchnout se v Jizeře a dojet po zelené od Kochánek zhatil Karolinčin spánek – když spí za jízdy, nesmí se zastavovat, jinak se probudí. Mapu jsem bohužel měl vzadu ve vozíku, takže jsem dojížděl podle směrovek, taky to celkem šlo.

V Benátkách jsem vsadil na to, že hlavní náměstí bude na kopci u zámku. Bylo, ale silnice nahoru se opravovala, dvakrát jsem museli přenášet. A na náměstí ve dvanáct deset chcípl pes. Asi jsme měli zůstat dole, tam to žilo víc. To bychom ale neměli brouka v hlavě ze situace, kterou viděla Magda po cestě. Z místního Sálu království, což je myslím shromaždiště Svědků Jehovových, vycházeli svatebčané, venku na stálo auto se zcela světskou panenkou na přední kapotě. To je v pořádku?!? Při přísnosti jejich náboženských předpisů? A v sobotu?

No nic, pojďme zpátky k výletu. Poobědvali jsme z vlastních zásob, vršek opustili radši přes zámek a zámecký park a vydali se do bývalého vojenského prostoru. Hranice je rozpoznatelná i dnes, ale jinak už tam život zapouští kořínky v podobě různých firem a golfového hřiště. Jen ty baráky dole u letiště Boží Dar jsou skoro všechny šíleně vybydlené. (Řev, který se z nich ozýval, jsme radši nezkoumali.)

Na konci ovšem čekalo něco příjemného. Zcela normální Lysá nad Labem s klesající silnicí do ní a s osvědčenou cukrárnou na náměstí. Krásná tečka za padesáti kilometry v sedle.

Vložit vlastní komentářNávrat k článkuRSS komentářů tohoto článku

Komentáře

Žádné komentáře nejsou k dispozici.

K tomuto článku není možné vkládat komentáře.

© Honza Hučín 2004–6

Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!

sber.cermat.cz

RSS Šuplíku

RSS komentářů – souhrnně

U každého článku je samostatný RSS kanál pro komentáře.

Výběr článků

Posledních 10 článků

nebo podle data:

nebo hledání fulltextem:

Archiv všech článků

Poslední komentáře

Zabili mě, parchanti [2]

8. 8. 16:48 | Pepa

Cestou kolem blogu [2]

7. 8. 21:26 | Honza Hučín

Cestou kolem blogu [1]

7. 8. 21:02 | Honza

Vrtulník nad hlavou [3]

6. 8. 14:29 | Pepa

Taková hra na volby [1]

3. 8. 18:29 | Honza

Nejčtenější

Žádné údaje nejsou k dispozici.

O mně

*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)

statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník

nyní Ústav pro informace ve vzdělávání

Životopis (RTF)

Napište mi