Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Tak jsem neměl pravdu, když jsem se bál, že skončila cyklistická sezóna. Velmi nadstandardních dvacet stupňů nás v sobotu vylákalo ještě na jednu projížďku. Byla dost adrenalinová, strávil jsem neobyčejně mnoho času vedle kola: mohlo za to až neobyčejně mnoho překážek a neustále povolující oj táhnoucí Croozer.
Jelikož dny se krátí a Magdini rodiče chtěli, abychom se zastavili na návštěvu, bylo třeba jezdit někde poblíž, nejlépe po Praze. A tak jsme si dali východní trasu z Hájů přes Dolní Počernice na Florenc. Člověk by neřekl, jak je Praha krásná a kopcovitá. Stoupání od Botiče do Petrovic, železniční nadjezd v Kyjích, hned následný přejezd do Hloubětína, výjezd od Hořejšího rybníka se závěrečným trhákem z ulice Mezitraťové do ulice Pod šancemi, táhlé stoupání od Spojovací na Pražačku a finální prémie z Kobylis přes sídliště do Čimického lesa... Ale budiž, s kopci se počítat musí, nakonec je to sport, ne? Poprat jsme se museli s jinými nepříjemnostmi.
Především se mi zdá, že čelisti, které drží oj vozíku na zadní vidlici, nějak nedrží. Ať se utáhnou (rukou) sebevíc, dřív nebo později začnou povolovat a oj začne brnkat o dráty. Stává se to bohužel právě v ostrých stoupáních. Patrně se přes zimu zajdu poradit do obchodu, co s tím. Protože dál nehodlám každý kilometr seskakovat a utahovat oj.
Říjen se v Praze stal měsícem oprav lávek a mostů. Poměrně důležitá spojka mezi Dolními a Horními Měcholupy (u železniční zastávky) je zavřená, přes trať postavili provizorní přechod, ale když jsme ho viděli, radši jsme přenesli vozík v ruce přes koleje. No, jen co jsme přenesli, přijel vlak. Další přenášení by na nás teoreticky čekalo v podchodu u zastávky Praha-Kyje (to se naštěstí dá objet a víme, jak) a z lávky přes Průmyslovou. Ta ale byla také zavřená, aniž se kdokoliv namáhal vyznačit objízdnou trasu pro cyklisty (podotýkám, že to je na cyklostezce číslo 1). Zlé bylo ale i pro něco dobré, našli jsme podjezd dole u křižovatky a po romantické cestě podél Rokytky našli ztracenou cyklostezku u Hořejšího rybníka. Nebýt vidět tovární haly, cítili bychom se jako někde v úrodném Polabí.
Ale jo, bylo to hezké. I když nás u dálničního nadjezdu ve Štěrboholích ohrožoval jakýsi protijedoucí hazardér. Sjezd z Vítkova tunelem na Florenc za to stál. Karolinka to všechno zaspala, jako možná většinu z těch 625 letošních kilometrů. Nebála se ani, když jsme se za tmy vraceli přes Čimičák na metro.
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník