Šuplík Honzy Hučína

Voliči to zase zkazili

Člověk, zvláště funkcionář sociální demokracie, by až brečel. Tak pěkně se ty preference v posledních měsících vyvíjely, tak nadějně psaly noviny, že Topolánek bojuje o post předsedy ODS, poněvadž asi neobhájí pozice v Senátu a krajích. No a ti blbí voliči to zkazili a zase si to zařídili podle sebe. A tak pěkně jim ta Helenka Vondráčková zpívala. Nevděčníci.

V Televizních novinách na Nově se pan premiér zatvářil smutně a dopustil se hypotézy, že kdyby byla vyšší volební účast, jistě by ČSSD nedopadla tak špatně. A že se oproti volbám do Evropského parlamentu zlepšili. Otázkou je, zda toto „zlepšení“ nemá na svědomí pocit dluhu návštěvníků koncertů: že stovka za tu Helenku Vondráčkovou byla málo a měli by přihodit i hlas.

Byl jsem nesmírně zvědavý, co bude říkat pan Tlustý, který by v případě neúspěchu ODS mohl zaútočit na předsednické křeslo. Nebude mu líto, že prázdný a falešný Topol spíš posílí pozice? A přitom to vypadalo tak dobře, předseda strany se nešikovně zapletl do kauzy Kořistka a preference začaly klesat. Jenže socani hráli ještě hůř a jména jako Emmerová nebo Kolář se voličům zřejmě vryla výrazněji.

O panu Kalouskovi, předsedovi KDU-ČSL, se povídalo a psalo hodně, především o tom, jak se vyzná v zákulisí. Ne že by pro mě byl etalonem důvěryhodnosti, ale prostě to umí. Být v tak šílené vládě a zvyšovat neustále své volební zisky, to by snad měl někde vyučovat. Takže mu nejspíš projde i to, že jak na místech hejtmanů, tak v Senátu asi trochu ztratí.

Výpověď místopředsedy US-DEU pana Karáska v podvečerních zprávách na ČT zaujala především stařeckou modulací hlasu. Až si říkám, jestli se u v této straně dostaví dřív politická, nebo biologická smrt. Ani oba kandidáti, kteří za stranu postoupili do druhého kola senátních voleb, nejsou žádní mladíci.

Zaráží mě ale to, že pořád se nevzalo na vědomí to, že druhou nejsilnější stranou jsou už hezky dlouho komunisté. Sice se jejich stálý vzestup pozastavil, ale jestli si jich nikdo nebude všímat (a jestli bude nejsilnější vládnoucí strana pokračovat ve své úžasné přehlídce populismu a neschopnosti), můžou se velmi lehce dostat dost přes dvacet procent.

Za lidovci ční zdánlivě díra nevolitelnosti, ale oproti průzkumům se kolem pětiprocentní hranice rojí poměrně dost seskupení. Jestli se ta různá sdružení dokáží domluvit a Evropští demokraté se nezblázní, můžou se za rok a půl dít v těch „velkých“, parlamentních volbách zajímavé věci. To by se Škromachovci divili, kdyby opět přistáli na sedmi procentech, odkud je před dvanácti lety vytáhl Miloš Zeman.

Je jen otázka, zda velké volby nebudou dřív. Mám pocit, že by to téhle zemi spíš prospělo. A ČSSD by ještě teď měla šanci na dvojciferný bodový zisk, což v roce 2006 nebude tak jisté.