Šuplík Honzy Hučína

I blogeři jsou vědci

Před nedávnem po mě chtěl můj zaměstnavatel seznam odborných publikací, aby naši klienti (tehdy především střední školy) nepochybovali o naší odborné zdatnosti. A rázem jsme řešili problém. Jak postihnout v bibliografii pravidelnou publikační činnost krátkých článků v blogu či webzinu, tedy médií s velmi rychlým obratem článků?

Budiž, kvůli zákazníkům můžu napsat „je výhradním autorem textů na odborném weblogu XY” – kdo si chce ověřit, že věci rozumím, blog si najde a pročte. Ale jak bych obstál před nějakou vědeckou radou, která bere v úvahu pouze články v odborných časopisech a měří význam mé práce pomocí citačního indexu? Doložit význam toho kterého článku či spotu pomocí množství zpětných odkazů? Nebo počtem přečtení? Návštěvností stránek? Existuje něco jako impakt faktor weblogu a webzinu?

Přitom tyto formy jsou pro současný informační věk typičtější než tradiční formy publikace, a nejen v oblasti informatiky. Kdo by dnes čekal na zveřejnění v papírovém časopise, když může svůj objev publikovat hned? Domnívám se, že systém hodnocení kvality vědecké práce se bude muset, a to nejen v oborech souvisejících s informatikou, začít razantně přizpůsobovat vývoji.

Je tu ovšem ještě jedna otázka. Budou vlastně ti, kdo denně nadrtí miliardy písmenek při psaní článků na weblogy a webziny, stát o akademické tituly? Takový profesor Staníček nebo docent Janovský, to zní zajímavě – ale vsadil bych se, že radši zůstanou Pixy a Yuhů.