Šuplík Honzy Hučína

Dovolená 06, 2. díl: Komorník den po dni

Měl bych předeslat, že jsem v pondělí mezi kvartetním soustředěním a odjezdem za rodinou udělal neuvěřitelné množství práce – odmrazil jsem ledničku, vylepšil viditelně (a hlavně neviditelně) dost věcí na třech webech, rozepsal vícehlas dvou písniček, prostě rozkvět. Vida, jak člověku občasná samota prospěje.

úterý 25. 7.
Vstávám v pět, v 6.23 vyrážím rychlíkem z hlavního nádraží, do Tábora stihnu spíchnout veselý český text k Octopus’s Garden. Na kole z Tábora kolem Choustníku experimentuju s lesními a polními cestami, výjezd do obce Krtov si budu ještě dlouho pamatovat. Hustý výjezd z Mnichu k Betlému, moc pěkný sjezd do Jarošova, závěr v poledním slunci po rozpáleném asfaltu a ještě do kopců na krev. Neuvěřitelně teplý rybník.

středa 26. 7.
Ráno cesta do Kunžaku na zmrzlinu. S oběma dětmi v Croozeru, samozřejmě. Dohromady během osmi dnů najedeme přes 100 kilometrů. Cachtání s Karolinkou, kafe, čtení novin, cachtání s Karolinkou, krmení, ukládání k spánku, kafe, čtení novin.

čtvrtek 27. 7.
S celou cyklopartou (kromě nás ještě brácha Ondra a synovec Filip) do Jindřichova Hradce a zpátky parním vláčkem. Opravdu úžasný zážitek. Karolinka se mašinky přestala bát až na nádraží v Kunžaku, když koukala, jak pije vodu z cisterny, ale taky se jí to líbilo. Tři kilometry po rozžhaveném asfaltu domů v pravé poledne, šílené. Naštěstí je tu opět rybník, odpolední program viz včerejšek.

pátek 28. 7.
Naši dostávají zprávu, že jim nějaký hajzl vykradl dům (kde bydlí i brácha). Takže se chata nakrátko vylidňuje, zůstává nám tu navíc jenom Filip a ten skoro celý den prosedí u počítače (střílečka, letecký simulátor, auta). Procházka lesem (hmyzu repelent mimořádně chutná), ochlazení v rybníce a odpoledne podle šablony. Rodiče přijíždějí pozdě večer.

sobota 29. 7.
Zmrzlinový Kunžak, plánuje se táborák a probírají se škody po vloupání. Ve tři odpoledne severně od rybníka poprvé hřmí, v půl čtvrté začíná poprchávat, ve čtyři se zableskne, zahromuje a do dvaceti sekund jsou všichni z vody v chatě. Skoro dvě hodiny pak trvá průtrž mračen, počasí dohání zpětně deficit za celý červenec. Táborák se odkládá.

neděle 30. 7.
Tentokrát výlet do Strmilova, odpoledne jako vždycky s tím, že se čeká, kdo zorganizuje táborák. Až poté, co nahlas pronesu, že to tentokrát nechci celé organizovat, se zvedne několik lidí. Trochu rozpačitý večer, ale pár písniček jsme si zazpívali. A bylo nádherně, na oheň ideálně.

pondělí 31. 7.
Ráno zataženo, přesto nakládáme kola a jedeme dvěma auty do Nové Bystřice. Komplikované, náročné parkování, nervy trochu na pochodu. Ale nakonec nějak vyjedeme a přes čerstvě otevřený hraniční přechod Smrčná–Haugschlag bez jakékoliv pohraniční kontroly projíždíme do Rakouska. V Litschau stále funguje cukrárna Smetacek (velké preso s mlékem za 1,70 euro), fotíme se u sochy Františka Josefa I. na náměstí (u nás tatíček Masaryk, tady tatíček mocnář). Rakouští stavební dělníci jsou mimořádně hodní, když nám na počkání postaví přechod přes překopanou silnici. Nakonec všechno dobře dopadlo.

úterý 1. 8.
Nový měsíc a hnedle se ochlazuje. Ale sobotní vláha se projevuje, v lese rostou houby a v rybníce se ještě dá koupat. Odpoledne silná přeháňka, ukazuje se, že je nás tu nějak moc. Až noční ticho léčí.

středa 2. 8.
Ještě jeden výlet, a to přes velké problémy. Je zas o něco chladněji, valí se mraky, řeší se logistický problém a když chceme vyrazit, zjišťujeme na nádraží v Jindřichově Hradci, že jsme na chatě vzdálené 20 km zapomněli sedačku pro Hedviku do Croozeru. Ještěže máme tak hodné rodiče, táta sedá do auta a sedačku nám doveze. Děkujeme moc (a pamatujeme na něj pouťovým srdíčkem). Protivítr je hnusný a stoupání přes Studnici taky, na táborské straně hor je ale příjemně a Červená Lhota fakt hezká. Před polednem se mění počasí, upalujeme ke Kardašově Řečici a kapičky deště s námi závodí. Stíháme, i když najít nádraží je dobrá bojovka (pomáhá turistický instinkt, že značka jdoucí podél tratě obvykle vede až na nádraží). Přesun rychlíkem na mé oblíbené nádraží Počátky-Žirovnice a domů, domů, domů... Sluníčko ještě občas vyleze, ale je chladno. Doráží bráchova přítelkyně Klára a je nás tu fakt nějak moc.

čtvrtek 3. 8.
Přesunuju se do Prahy.