Šuplík Honzy Hučína

Vzpomněly si čtyři

Ypsilon je správně, byly to samé dívky a ženy. Na svátky se pamatuje hůř než na narozeniny, o to víc si toho cením, o to víc mě to potěšilo. Děkuju.

První mi popřála Magda, ráno po probuzení. Druhá se v digitální podobě ozvala p., i když jsem si to přečetl až odpoledne. Zbývající dvě dámy se ozvaly telefonicky – před polednem paní tchyně a po poledni na druhý pokus teta.

Z mého příbuzenstva ticho po pěšině. Jak to připadlo na sobotu, měli asi všichni jiné starosti. (Moje máma nám hlídala Karolinku, má polehčující okolnost a kladné body.) Trochu mi to připomnělo rok 2000, kdy se v sobotu 24. června ženil brácha – celý den si nikdo nevzpomněl, že tu někdo slaví svátek. Nu což.

A ještě na jeden rok jsem si vzpomněl. Před třemi lety bylo na svatého Jana (jakož i týdny před a po) v Nice strašlivé vedro. Utekli jsme tomu na Mont Chauve, 850 metrů nad hladinou moře bylo přece jen snesitelněji. A tam na vrcholku mi zapípal mobil...