Šuplík Honzy Hučína

V televizi nejspíš hokej

Olympiáda se rozjíždí. Prý se zvýšil prodej televizorů. No nevím, mně připadá v televizi zajímavý tak maximálně hokej.

Už jsem teda viděl v přímém přenosu kdeco, dokonce i šachy. A musím říct, že valná většina sportů se mi na obrazovce zdá strašně nudná. Na hokeji se mi líbí, že se pořád něco děje a mění a nikdy to není úplně stejné, přitom to stíhám sledovat a zploštěné do dvou rozměrů to ještě dává smysl.

Fotbal je pro mě rozvláčnější varianta hokeje, ragby je ještě horší. Volejbal a basketbal jsou vyloženě trojrozměrné sporty, tam mi jedna dimenze dost schází. Možná ještě házená, jenže tam se hraje vždycky jen před brankami a pořád dost stejně. Přijatelné jsou ještě florbal a sálový fotbal.

U tenisu mi vadí, že se pět sekund hraje a minutu ne, nohejbal na tom není o moc líp. Ještě větší tragédie je baseball (na špičkové úrovni to je v 90 % případů jen nadhoz-odpal). Kolová se rychle okouká. Šerm by byl zajímavý, kdyby byl trochu pomalejší a člověk viděl víc detaily (taky to je trojrozměrný sport). Šachy jsou pro laika nesrozumitelné a buď moc rychlé, nebo moc pomalé, navíc se nedají dobře zabrat.

Ale aspoň se něco děje. V individuálních sportech obvykle všichni běží, skáčou, házejí nebo jedou stejně, takže se dá sledovat jen to, komu to dál doletí, jestli neupadne, jestli přeleze přes laťku, případně jak mu běží čas. Korunou zoufalství na sledování jsou sporty jako střelba nebo vzpírání.

Takže mi na zimní olympiádu bude asi stačit textové zpravodajství, případně nějaký online. Kromě hokeje, doufám, že pár zápasů uvidím.