Šuplík Honzy Hučína

Překvapivý rozhovor s Karlem Gottem

Četl jsem si to spíš mechanicky, ale velmi brzo jsem zbystřil. Tohle si fakt myslí Karel Gott? Možná v posledních letech zmoudřel, možná se stylizuje, ale možná je opravdu takový: zastánce dylanovského a cockerovského charismatu oproti studené technické dokonalosti. A mnohých jiných zajímavých názorů.

Nevím, zda rozhovor v magazínu MF Dnes bude k dispozici na webu i za několik týdnů, moc bych na to nespoléhal. Takže radši uvedu pár citací. Bez komentáře. Komentářem nechť je můj údiv (míněno v dobrém).

Ano, (Gabriela Osvaldová, moje poznámka) sdělila národu, že něco nemá ráda. Ať lidé vědí: Paní Osvaldová něco nemá ráda! To bylo takové jemné plivnutí, které dopadlo na mě.
(...) Připadá mi, že porotci někdy podsouvají divákům svůj názor. Říkají, jestli jim se něco blahosklonně líbí nebo jestli je to pobavilo. Chápu, že to mají v pravidlech soutěže. Je správné, že to dělají. Ale já osobně nechci vědět, jestli je něco pobavilo.
(...) Očekávám věcné posouzení zpěvu. Když porotce něco nemá rád, tak to přece neznamená, že je to špatné zpívání. Jestliže kritizuje i slavné úspěšné písně, uráží tím publikum, kterému se líbí. „Tak ty se štítíš písničky, za kterou my jsme tenkrát šli na koncert? Takže nemáme vkus, jsme hloupí, ano?“
(...) Mnohokrát jsem si o zpívání povídal s profesorem Klezlou a on mu skutečně velmi rozumí. Měl by však posuzovat spíše kategorie muzikál, opera, opereta, romance.
(...) Nevím, jak by před profesorem Klezlou dopadl Bob Dylan, kdyby přišel bez kytary. Nebo Ray Charles bez piana. Otevřel by dveře, postavil by se na značku, řekl by: „Dobrý den, já jsem si pro vás připravil...“ a teď by zazpíval I Got A Woman. Co by asi řekl profesor Klezla? „Pobavil jste nás, byla to legrace, ale jděte domů.“ Možná by ho ani nenechal dozpívat.
(...) (Joe Cocker, moje poznámka) to je živelnost, která člověka strhne. Když si vezmete některé pasáže písně With A Little Help From My Friends, máte pocit, že mu ve výšce vyletí hlasivky. To není akademický zpěv, ale lidi strhnul do šílenství. Myslíte, že je někdy napadlo, že Joe Cocker něco nevyzpívá technicky?

Celý rozhovor opravdu stojí za přečtení. Třeba nabourá zažitou představu Karla Gotta jako přisluhovače minulého režimu a bezpáteřného baviče s obzorem omezeným šířkou pódia.