Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Robert Higgs mi kápl do noty. Taky si myslím, že vlády se drží u moci umělým vyvoláváním či zveličováním strachu. Za sebe k tomu dodávám: sklon k tomu má u nás hlavně levice.
Uvažujme o jednoduchém příkladu. Řídíme instituci, která o sobě říká, že bojuje s chudobou a zmírňuje ji. (Třeba Naděje nebo Česká katolická charita.) Co by se stalo, kdyby se nám chudobu opravdu podařilo vymýtit? Naše instituce ztratí smysl a pravděpodobně zanikne. Z toho plyne závěr: musíme s chudobou bojovat tak, aby jí pořád zůstalo tolik, že nás to uživí.
A teď jinak. Vedeme politickou stranu (nemám na mysli žádnou konkrétní), která slibuje velkolepé sociální dávky a významnou pomoc v nezaměstnanosti, pomalou deregulaci nájemného, boj za práva spotřebitelů, kompenzace povodňových škod a podobně. Co by se stalo, kdyby nezaměstnanost klesla na nulu, všichni se měli dobře, deregulace bezbolestně proběhla, spotřebitelé se uměli za svá práva soudit sami a vyplavení lidé by vyklidili záplavová území? Prostě bychom nebyli potřeba. Mohla by to tisíckrát být naše zásluha a mohli bychom to opakovat do omrzení, ale lidi by nás přestali potřebovat. A vděčnost voličů má krátký dech. Tedy – až se to zdráhám napsat – strany a politici, kteří slibují všemožnou ochranu, nechtějí řešit problém lidí; chtějí, aby na nich lidé byli závislí. Neuvěřitelně přesně a stručně to vyjádřil Pixy.
Proto vznikají všelijaká pseudořešení, aby to vypadalo, že se něco dělá, ale ve skutečnosti aby se problém nevyřešil. Proto se zvyšují počty úředníků, učitelů, státních zaměstnanců vůbec – aby bylo víc lidí spokojeno, že je stát živí, a aby se báli, že by o toto živobytí přišli, kdyby vládl někdo jiný.
Tento přístup mě velmi znechucuje. Bohužel mu v představě, že se voličům zalíbí, propadá stále víc politických stran. Včetně těch, které se rády představují jako pravicové. Chachá. Ale aspoň mám jasněji. Šanci získat můj hlas má ten, kdo mi slíbí, že se nám občanům přestane plést do života. Vždyť by nás nikdo nemusel vodit za ručičku.
Bohužel vidina být krmeni a přebalováni i v dospělém věku je velmi lákavá... Profesor Higgs, jehož jménem jsem tenhle článek načal, to v USA vidí jasně. Možná si jeho knížku seženu, i když si o ekonomii normálně nečtu.
Další články si můžete vyhledat v jednotlivých přihrádkách, případně podle data.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník