Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
I když svým klientům autoři (nejen) webů leckdy potají nebo i veřejně spílají, vztah autor–zákazník je pořád ještě lábuž proti vztahu autor–skupina zákazníků. Jediný partner má zpravidla jeden názor, a pokud ne, dá se k vyjasnění jednoznačného názoru vhodnou procedurou dostrkat. Pokud ale připustíme diskusi s více lidmi na straně klienta zároveň, zaděláváme si na neřešitelný problém.
Stačí si to představit: nad návrhem autorova díla sedí čtyři lidé, dva muži a dvě ženy ve věkovém rozpětí 25 až 50 let. Málokdy se stane, že by návrh byl přijatelný a veškeré změny by byly čistě věcné nebo obsahové. Daleko pravděpodobnější je diskuse asi takováto: "mně by se líbilo nějaké kulatější/větší/menší/modernější písmo" – "lepší by bylo dát to logo kousek nahoru/dolů/doprava/doleva/vůbec ho tam nedávat" – "modrá barva ne, já mám radši zelenou/červenou/žlutou/béžovou" – "na první stránce by měl být obrázek mladých lidí/rodiny s dětmi/lidí z firmy/našich produktů/informace o naší firmě" – "mělo by to být vzdušnější/mělo by se lépe využívat písmo" a podobně.
Poněvadž zážitek z podobné porady bývá pro autora smrtící zkušeností, velmi doporučuji se tomu šikovně vyhnout. Napadají mě dvě zásady:
Máte s diskusemi s více partnery vlastní zkušenost? Napište mi ji do komentářů. Díky!
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
[1] 19. 5. 2004, 10:38 – Lukáš Mačí (Odkaz)
Krásnej článek. Mluvíš mi z duše. Nejhorší ale je, když takovéto výstřelky, které tu popisuješ pro více lidí, má právě ten jeden člověk, na kterého vsázíš. No a pokud to tlumočí mailem přes svoji sekretářku, která neumí ani pořádně česky (tím myslím spoustu pravopisných chyb) a všemu rozumí jak koza petrželi, tak to je potom teprve máslo. Poslední dobou zažívám právě tuto situaci a už toho mám plný zuby. Věř mi, že ten klient začal "boj o 1 pixel" a z toho by se jeden...
Říct jim: Takto to je a jinak to nebude. Ani to jinak nejde. Jinak si hledejte někoho jiného.
(Pravda, asi bych se neuživil, co?)
[3] 19. 5. 2004, 14:20 – Honza Hučín (Odkaz)
[2] A ještě k tomu dodat: "Víte, kdo já jsem?"
[4] 20. 5. 2004, 13:00 – Janek (Odkaz)
Druhá zásada s více návrhy je díky CSS snadno realizovatelná, a je určitě nejdůležitější. Někdo ji vylepšuje vytvořením úmyslně horších variant, kdy zákazník potěšeně vybírá tu "správnou", ale za určitých okolností to může být riskantní. Vkus je děsivý, což dokumentuje odporná značka kvality Ministerstva zemědělství A-class.
Doporučuji i zásobu odkazů na kvalitní stránky známých firem, pár se jich snad najde ;-) A pak opakovat pořád dokola...
[5] 31. 5. 2004, 16:44 – Ladislav Borek
Já bych k tomu dodal, že ještě horší situace je u tiskovin - tam do toho kecá každý, internetu přece jenom tolik lidí nerozumí a tak to radějí nechají být, než aby se ztrapnili :o). Podle mých zkušeností si to nechají lépe vysvětlit než u tiskových zakázek, tam hodně záleží jestli toho grafika "berou" nebo ne. Pokud už Vás lidi znají, tak už si asi tolik nedovolí :o) Přeji všem hodně štěstí při jednání se zákazníky!
to [4] souhlasím se zásobou známých a dobrých webů - naprosto se to osvědčilo!!!
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník