Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Komentovaný článek

Život

5. 10. 2006

Rozsypávací den

Součástky se rozběhly po baru Ypsilonky. Zachránil jsem jednu pružinku, ale to nestačilo. Kdo někdy rozebíral propisku, ví, že každá propiska je jedinečná a poškození nespravitelné. Takže má oblíbenkyně putovala do koše.

Za pár hodin se z notového stojánku vydrolilo těsnění a nefunguje ani on. Možná to ještě půjde zachránit, zkusím to u Rouska. Je to otrava.

Trochu rozsypávací pocit mám i sám. Znáte ten stav, kdy je to tak na hraně a říkáte si, že na vás něco leze a onemocníte a ulehnete a umřete? Tak mi bylo včera večer. Léto pryč a ponožky příliš tenké.

Abych to vylil na virtuální papír všechno, v práci mě to nebaví. Vrtat se v projektu o selektivitě českého školství, který podle mě nic nevyřeší a je jen dobrým důvodem pro utrácení peněz, to je možná mozkové cvičení na diplomku. Přiblížil se můj přechod jinam?

A pár organizačních restů, které se hromadí: vyřešit doma WAWky před topnou sezonou, nahrát brebentění Karolinky a Hedviky, zavolat a zamailovat asi deseti lidem či institucím ohledně různých koncertů, konečně osmykovat a oprstokladovat noty pro kvarteto na Dvořáka, koupit a vyměnit struny, přepsat čtyři rozhovory, taky konečně upravit nějaké další písničky a konečně zas napsat něco vlastního, rozjet rodinné stránky (když už jsem tu doménu konečně zprovoznil) – ne, nebudu sem přepisovat celý soubor ukoly.rtf. Já vím, jsou to většinou „jen“ koníčky.

Ale věřím v odporně pozitivní hepáč. Každé ráno vyjde slunce, přijde jaro, nemocní se uzdraví, ptáci začnou zpívat a Slavie konečně vyhraje.

Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku

Komentáře

[1] 5. 10. 2006, 21:12 – JKHT

Takhle nějak na tom dneska byla od rána kolegyně, ale ještě navíc na mě ještě prskala, protože dostala současně s chřipkou i rýbu... Když jsem ji chtěl vyhnat domu, tak nechtěla, že prý má hafo práce. To je sice hezký, že chce budovat naše světlé kapitalistické zítřky do roztrhání těla, ale to tělo nemusí být zrovna to moje, jestli mě nakazí. :-)) Na kurýrování doporučuju horkej svařák, stačí krabice a do něj tak tři panáky rumu a na závěr dva paraleny. Do rána jsi svěží a čilý..... Mám vyzkoušeno, funguje to.

[2] 6. 10. 2006, 08:04 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [1]: Jasně, svařák dám, už na to začíná být i počasí. A to i ve zdravém stavu (;

[3] 6. 10. 2006, 10:27 – MK

Nemoci ignorujte. Nemoc, uražena tím že se jí nevěnujete, sama odchází. To je jako s bacily - nikoliv mytí, ale naopak - nemytí způsobuje, že nové bacily již nemají na vašem těle kam si sednout.
A hromadící se úkoly? Dělejte úkoly načas (ne včas nebo dokonce s předstihem). Splnění každého úkolu trvá tak dlouho, kolik je na něj času.

K tomuto článku není možné vkládat komentáře.