Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Komentovaný článek

Společnost

5. 9. 2006

Chvála chválí tradiční rodinu

Jednopohlavní rodiny nejsou rovnocenné s rodinami tradičními. Říkají to v sobotní MF DNES Ludmila Trapková a Vladislav Chvála ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch. Vypadá to, že nás čeká další bitva na ožehavé a politicky nekorektní téma, tentokrát ve stylu „vždyť jsme to už dávno říkali“.

Ten článek není úplně snadný na čtení, občas jsem se musel vrátit o větu nebo dvě zpátky. Ale stojí za to si ho přečíst; pohled člověka, co dělá profesionálně do psychosomatiky, v takových diskusích moc nezaznívá.

Hned první odstavec je výživný:

Vědecké práce, které integrují obě hlediska (zmíněná v předchozí větě, má poznámka) tvrzením, že naše sexuální orientace se rozvíjí na základě vrozeného temperamentu dítěte ve spolupráci s jeho sociálním prostředím, jsou méně populární. Možná proto, že poukazují na naši odpovědnost za vývoj dalších generací.

Lidé (potažmo společnost) podporují samozřejmě to, co je pro ně pohodlnější. Žádné velké závazky, cesta nejmenšího odporu. Kázeň? Odpovědnost? Tato slova vyšumí jak bublinky levného hypermarketového sektu a utopí se pod přívalem akčních cen.

Ale dost vlastních keců. Pár dalších citátů, přečtěte si to celé sami a v klidu. Houby tomu rozumím, tak se moc neodvažuju hodnotit, v čem mají autoři pravdu a co je jen spekulace nebo přímo blbost.

Mezi integrující náhledy patří teorie zvaná EBE (Exotic become Erotic) amerického psychologa Daryla Bema. Předkládá znepokojivý závěr: Vývoj sexuální orientace může být významně závislý na tom, zda dítě vyrůstá v prostředí, kde existují dvě rozlišitelné sexuální kultury – ženská a mužská. To, co se během dětství jeví jako exotické, je dodatečně proměněno do erotického. Vzájemnou přitažlivost pohlaví zajišťují všechny lidské kultury zvětšováním a udržováním rozdílu mezi pohlavími.
Ptejme se nyní Bemovou optikou: Nebude už pozdě, až jednou opustíme nyní se prosazující představu, že sexuální orientace jako taková je vrozená, a proto je jedno, v jaké rodině dítě vyrůstá? Nebude pozdě, až svými zákony a umělými zásahy bez pochopení zničíme rozdíl mezi muži a ženami?

(...) na skutečné ověření našich „rodinných“ rozhodnutí bychom si museli počkat nejméně do druhé a ještě lépe do třetí generace. Některé poruchy totiž vznikají transgeneračně – a teprve ve třetí či čtvrté generaci se z původní nevýznamné odchylky stává chronický a těžko řešitelný, protože už stabilizovaný problém.

V našem pojetí rodinné terapie psychosomatických poruch a na základě každodenní klinické praxe, jsme si stále jistější, že dítě potřebuje k plnému psycho-sexuálnímu dozrání sociálně uzavřený prostor rodiny, v němž se vztahuje ke dvěma jazykovým ohniskům, k ženskému a mužskému, k mateřskému a otcovskému, mezi kterými je užitečný rozdíl a je nutné jej ctít a pečovat o něj. (...) Když jedno toto ohnisko chybí, jako je tomu v jednopohlavních rodinách, nebo existuje-li zmatek v tom, ve které rodičovské postavě dítě najde převážně mužské projevy a ve které se setká s převážně ženským způsobem zacházení (to se může týkat jak heterosexuálních, tak tím spíše homosexuálních či transsexuálních rodičovských dvojic), je to pro dítě situace, jako by muselo kulhat nebo skákat po jedné noze.

Nabízí se, že porucha (...) sexuální identity je výsledkem dlouhého vývoje chaotického hledání nové rovnováhy, když se tradiční rovnováha v rodě po dostatečně dlouhou dobu porušovala. Jakmile se ta nová rovnováha ustanoví a stabilizuje, není v poslední generaci už vratná.

Těším se na navazující přestřelku, nesmím zapomenout koupit v sobotu noviny.

Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku

Komentáře

[1] 5. 9. 2006, 10:10 – Sarka

"Vývoj sexuální orientace může být významně závislý na tom, zda dítě vyrůstá v prostředí, kde existují dvě rozlišitelné sexuální kultury..." ...To zase soudruzi s USA objevili Ameriku. To uz jsme se ucili ve skole,ze cloveka ovlivnuje to zdedene,vrozene a socialni prostredi,ve kterem zije. Cim vic je jedinec prumerny,tim vic podleha tomu socialnimu vlivu. Naopak extremni jedinci, at uz jde o jakoukoliv vlastnost, nejsou ovlivnitelny mnohdy skoro vubec. Taky bych rekla,ze plati vyvojova teorie, pokud se smaze rozdil mezi muzem a zenou,tedy pohlavni organy zustanou,ale muz a zena budou vice mene stejne vypadat a stejne se chovat, tak nasledna generace na to logicky nejak zareaguje. Treba tim, ze muzi bude vic jedno,jestli se zamiluje do muze nebo do zeny. Tedy jeho sexualni orientace nebude uplne vyhranena. Stat se muze vsechno. Shrnuto: Vyvoj sexualni orientace muze byt vyznamne zavisly na tom, zda dite vyrusta v prostredi, kde existuji dve rozlisitelne sexualni kultury, ale rozhode bych vsechny deti(a jejich rodiny) nehodila do jednoho pytle, nebo snad zadny homosexual nevyrostl ve sporadane rodine muze a zeny?

[2] 6. 9. 2006, 10:43 – MK

Asi potřebovali v novinách zaplnit místo.... Jednopohlavní rodina bude i matka-samoživitelka. Matka po rozvodu. 50% rodin se rozvádí. To by těch divnejch jedinců, co nemají ty dvoupohlavní vzory bylo daleko daleko víc. Že oni autoři maj smlouvu na X řádků ročně, taxe holt činěj a nemyslej?
ad Sarka - závěrečná otázka:Jistě, a co jich vyrostlo!

[3] 6. 9. 2006, 22:06 – Maja

Ja som zástanca všetkého čo je prirodzené. Ak dvaja muži, nemôžu mať dieťa, prirodzene, nech to tak zostane. Keby som sa ja už z akýchkoľvek príčin rozhodla dať dieťa adoptovať, iste by som chcela pre neho to najlepšie a to muža a ženu, matku a otca, to čo im ja trebárs nemôžem dať. Neviem, ktorá matka by dala svoje dieťa dvom mužom? Keďže chceme pre naše deti to najlepšie, tak by jednopohlavné vžťahy mali samy uznať, že im deti nepatria. Nie je to prirozené. Rovnako pre dve ženy v intímnom vzťahu nie je prirodzené mať dieťa. Ak im ho nedá príroda, nech im ho nedajú ani úrady.

[4] 7. 9. 2006, 09:59 – Sarka

ad[3]: Predevsim vubec neni prirozene,kdyz se dite dostane do adopcniho procesu. A kojenecky ustav nebo destky domov, to je taky moc "hezka a prirozena prostredi". Mimochodem kolik v techto zarizenich pracuje muzu? To bych stokrat radsi dala sve dite dvema homosexualum(kam), kteri ho ale budou milovat a vytvori mu bezpecny domov. Byla jsem se v jednom kojeneckemm ustavu podivat, brecela jsem, jak mi tech deti bylo lito, jejich citova deprivace je obrovska. Vztahuji rucicky ke kazdemu, kdo by je snad mohl pochovat, ke komu by se mohly pritulit. A to o tech ostatnich deprivacich ani nemluvim. Myslim, ze zvlaste na zacatku vyvoje dite jsou dva rodice stejneho pohlavi tim nejmensim problemem. Nerikam,ze vyrust v rodine homosexualu je normalni a ze se to na diteti treba nejak neprojevi, ale vyrust v detskem domove normalni neni a to ze se to na diteti projevi je 100%.

[5] 13. 9. 2006, 21:33 – jirka

Mě jako psychologa zajímalo, jestli nejde opravdu jen o zvyk/tradici. Možná že v jádru jde jen o to, dát dítě dvěma lidem, kteří mu zajistí domov, rodinu... To, že to má být muž a ženam je možná stereotyp naší kultury. Nikoho ani nenapadne podívat se na to s nadhledem (nebo naopak jít k jádru věci). Proč taky, když média, noviny, knihy, televize, rodiče.. nám říkají, že to je takhle. Neinspiruje nás ani to, že v jiných kulturách to je jinak? Když jsem viděl, že chlapec vychovávaný spokojeně singl mužem/gayem, pláče po návštěvě kina po mamince (kreslený film o chlapečkovi, který hledá nějakou maminku a dostane ji), kladl jsem si otázku, nakolik mu skutečně chybí maminka, nebo prostě jen někdo druhý - partner tatínka, který na to jinak byl sám (na radosti s dítětem i na starosti s ním). Vždyť doteď byl kluk spokojený a šťastný - není to taky trochu o "propagandě". Rozplakal se až po té, co mu v kině "řekli", že jeho rodina je méněcenná...

K tomuto článku není možné vkládat komentáře.