Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Už jsem si schopen občas zapamatovat nějaký sen, to mi dřív nešlo. Ale kapacitu paměti mám malou, akorát na jeden. Otestoval jsem si to tenhle týden.
V noci se mi něco zdálo, pak jsem se probudil a v tu chvíli jsem přesně věděl, co to bylo. Zase jsem usnul a zdálo se mi, že jsem přišel do práce a ten první sen přesně vyprávěl naší asistentce (teď už bývalé, protože je na mateřské). Když jsem se ráno probudil, už jsem si první sen nepamatoval, ani kousíček. Ale protože jsem ho vyprávěl v tom druhém snu, určitě jsem si ho musel nějakou dobu pamatovat – do té doby, než ho z paměti vytlačil ten druhý.
Magda je schopná si pamatovat úplně všechno, co jí v noci proletí hlavou. Ale nezávidím jí, protože to v poslední době jsou samé katastrofické sny. Možná kvůli těhotenství, když čekala Karolinku, taky se jí zdálo jen o samých děsech. A po porodu to přestalo. Ještě že nemůžu být těhotný.
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
mně se buďto nic nezdá a když už tak to taky do rána zapomenu...
když se po něm proberu, tak si taky celej pamatuju, i ráno, ale dopoledne už ho nedám dohromady...
[2] 27. 11. 2005, 12:37 – Honza Hučín (Odkaz)
Ad [1]: Taky se mi mockrát stalo, že hned po probuzení jsem si sen pamatoval, ale nezadržitelně prchal a za pár minut z něho nezbylo nic.
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník