Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Komentovaný článek

Internet a vše kolem
27. 10. 2005

Používáním open-source společnost bohatne

Nevadí mi, když někdo použije zdrojový kód mého produktu pro jiný účel. Vzájemná bezplatná výměna nástrojů je sice podle ekonomických teorií překonaná, ale na internetu přesto funguje. Až pravičák žasne, že cosi jako internetový komunismus může fungovat. Ty nabízíš to a já zas tohle, vzájemně si to poskytneme a bude všichni bohatší. Finta je v tom, že věci se kopírují, takže sdílením neubývají a celkové bohatství roste.

Ale zpět k tomu, proč jsem tohle začal psát.

Čekal jsem, že ta malá poznámka v článku Jakuba Vrány vyvolá bouřlivou debatu a možná přeroste do flamewar. Stalo se, první blogová vlaštovka do diskuse přiletěla z La Trine.

Zdá se mi, že v diskusi o výhodách a postavení open-source produktů se příliš zdůrazňuje komerční sféra a zapomíná se na produkty nabízené zdarma, tedy freeware. Open-source není totéž co freeware (i když v mnoha případech to jde ruku v ruce). Ale jeho důsledek je totožný: poskytuji zdarma nějaký výsledek své práce, ať už jako hotový nástroj, učební pomůcku, inspiraci nebo stavební kámen.

Kdybych byl jediný, kdo něco poskytuje zdarma, byl bych za troubu a filantropa. Na internetu a v počítačové sféře je ale poskytování nástrojů nebo dílků stavebnice, z nichž se nástroj dá postavit, zcela běžné. Možná i tohle je důvod rychlého nárůstu počtu lidí, kteří umějí PHP, HTML a podobné věci. A díky tomu podle mého názoru bohatne společnost daleko rychleji, než kdyby každý svou práci prodával. Ano, je pravda, že bohatnutí všech znamená, že specializované firmy dosahují zisku hůř a obtížněji. To ovšem souvisí s otázkou, zda se v počítačové branži dá vydělat úplně na všem – anebo zda se na něčem komerční přístup prostě neuživí.

Závěrem zajímavá úvaha. Kolik lidí, kteří znemožňují uživatelům přístup ke zdrojovému kódu, používá ve své práci nějaký open-source freeware? Po ničem tu nevolám, jen konstatuji ten paradox.

Vložit vlastní komentářNávrat k článkuRSS komentářů tohoto článku

Komentáře

[1] 27. 10. 2005, 18:36 – Leo

Společnost možná, já těžko, Leo

[2] 27. 10. 2005, 18:45 – rony

Otazka z posledneho odstavca je fakt na zamyslenie a treba si priznat, ze plati najma premisa: ja si rad zoberiem, ked je to zadarmo ale strasne nerad cokolvek naviac urobim ;-) To nie je vstupovanie do svedomia, nema to cenu, pokial si clovek sam od seba neuvedomi okolnosti.

[1] a vadi to velmi? ;-)

[3] 27. 10. 2005, 19:38 – dgx

[2] ten poslední odstavec mi trošku připomíná "kolik lidí kritizuje filmy a přitom žádný nenatočí"?

Není to paradox. Používáním opensource freewaru nevzniká povinost opensource freeware tvořit.

[4] 27. 10. 2005, 20:51 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [3] Povinnost samozřejmě nevzniká, už jen proto, že řada lidí by toho ani nebyla schopna, a přesto open-source freeware používá. Přirovnání ke kritice filmů IMHO není trefné - to bychom se museli omezit jen na kritizující filmaře.

Je to spíš otázka filosofická, pro zamyšlení každého, jak píše Rony v [2].

[5] 27. 10. 2005, 21:02 – Leo

"[1] a vadi to velmi? ;-)"

Jak komu :-) Ale z neceho se zit musi, Leo

[6] 28. 10. 2005, 03:00 – thingwath

Příklady, příklady! O jakém tak zhruba softwaru se tady mluví? Netuším!

Každopádně přírodní zákony jsou neúprosné a celkové bohatství světa, které můžeme rozdělit, je omezené. Aby mohlo všem přibývat a nikomu neubývalo, musí se někde to navíc co rozdělíme vzít, otázkou je jak :-)

[7] 28. 10. 2005, 09:56 – Leo

"Každopádně přírodní zákony jsou neúprosné a celkové bohatství světa, které můžeme rozdělit, je omezené."

A to jste cetl kde? Rozdelovani, to uz jsem nekde cetl... Leo

[8] 28. 10. 2005, 13:16 – thingwath

[7] Rozdělování je tady čistě technický termín. Když má každý nějaký kousek z něčeho, tak řekneme, že to něco je rozděleno mezi ty každé. Nic to nevypovídá o tom na základě čeho, jak a proč je to rozděleno.

[9] 28. 10. 2005, 18:43 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad příklady [6]: Tak jo.

1. Kód stránek v HTML. Dělat stránky jsem se učil mj. ze zdrojových kódů. Kdyby si webdesignerští machři zakódovali trojsloupcový pozicovaný layout, aby jim ho nikdo neobšlehl, možná by oni sami vydělali víc. Ale tím, že je otevřený, umí ten layout mnohem víc lidí. Tím pádem mohou lidi věnovat čas na jiné věci kolem tvorby stránek, stránky jsou tak celkově pokročilejší, tím pádem je v součtu vytvořena větší hodnota.

2. Javascript a DHTML - podobně.

3. Mozilla Firefox. Proč na tom pracuje tolik lidí? A proč vznikají nová a nová rozšíření? Podle mě je to typická ukázka svépomocného projektu, kdy si člověk něco naprogramuje pro své potřeby a poskytne to i ostatním. Vzájemnou výměnou a sdílením vzniká a je k dispozici (i pro mě) mnohem větší hodnota, než jakou ten který programátor vytvořil jednotlivě.

4. Statistické prostředí R (www.r-project.org), se kterým pracuju - podobně jako Firefox.

Ad rozdělování [6][8]: Open-source umožňuje SDÍLET (a tím tedy ve společnosti rozmnožovat) bohatství znalostí a postupů. Nejde o ROZDĚLOVÁNÍ ve stylu "když to máš ty, nemůžu to mít už já".

Ad živobytí [5]: Jistě, v prostředí open-source je těžší se uživit. Musím počítat s tím, že to, co vytvořím, nemůžu prodávat dlouhodobě a opakovaně. Ale nebrání mi to v tom, abych k tomu, co jsem už vytvořil, dál vytvářel přidanou hodnotu. Například jedna věc je hotový redakční systém a druhá jeho implementace, poskytování konzultací nebo servisu.

[10] 29. 10. 2005, 13:03 – thingwath

1 a 2: Ty kódy _nejsou_ open source, je od toho dostupný zdrojový kód, ale to je z podstaty technologie, ne kvůli autorům. A k takovému obecnému sdílení nápadů by nejspíš došlo tak jako tak.

3: Z velké části je platí různé firmy (Google...).

4: Neznám, ale vypadá to jako původně univerzitní projekt, což je prostředí pro OSS celkem přívětivé :-)

[11] 31. 10. 2005, 08:57 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [10]:
1 a 2. Existují způsoby, jak zdrojový kód šifrovat (viz například http://interval.cz/clanek.asp?article=754). Takže se můžu rozhodnout, zda svůj nápad (třeba nějaký vychytaný layout) utajím, nebo neutajím. Tedy mám výběr mezi použitím open-source a closed-source.

3. To je jedno, kdo to platí. Riziko, že si kód prostuduje konkurence, tu je pořád. A Microsoft se jistě rád nechá při vytváření IE 7 inspirovat.

4. Ano, původně šlo o univerzitní projekt. A teď začíná být konkurencí komerčního SPSS.

[12] 2. 11. 2005, 20:49 – thingwath

Šifrovat... To neberu jako dobrý nápad. A navíc, prohlížeč stejně to HTML a JS dostat musí, takže se to dá s klidem vytáhnout z něj...

K tomuto článku není možné vkládat komentáře.

© Honza Hučín 2004–6

Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!

sber.cermat.cz

RSS Šuplíku

RSS komentářů – souhrnně

U každého článku je samostatný RSS kanál pro komentáře.

Výběr článků

Posledních 10 článků

nebo podle data:

nebo hledání fulltextem:

Archiv všech článků

Poslední komentáře

Zabili mě, parchanti [2]

8. 8. 16:48 | Pepa

Cestou kolem blogu [2]

7. 8. 21:26 | Honza Hučín

Cestou kolem blogu [1]

7. 8. 21:02 | Honza

Vrtulník nad hlavou [3]

6. 8. 14:29 | Pepa

Taková hra na volby [1]

3. 8. 18:29 | Honza

Nejčtenější

Žádné údaje nejsou k dispozici.

O mně

*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)

statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník

nyní Ústav pro informace ve vzdělávání

Životopis (RTF)

Napište mi