Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Koukal jsem na ten francouzský nápis v mělnické kostnici: „le plus ancient mur...“ a něco mi tam připadalo zvláštní. Docvaklo mi to až doma. „Mur“ znamená francouzsky zeď – a jak že se to řekne slovensky? Aha, proto ten pocit!
To slovo nás cestou na východ nějak přeskočilo, čeština se nepofranštila, ale slovenčina áno. Zajímavé je, že podobný kořen je i v jiných západních jazycích, třeba italsky „muro“ nebo „muraglia“, německy „die Mauer“ (nemá teda zedník něco společného s mouřenínem?), španělsky „muro“ nebo „muralla“ (děkuji Slovníku na Seznamu. Ale angličtina, ta zpotvořená stará francouzština, se nějak vysmekla a kromě „wall“ nic nezná.
Což mě vede k dalším lingvistickým úvahám. Je české „val“ příbuzné s anglickým „wall“? A co maďarské „fal“?
Když už jsem u té maďarštiny, to je jazyk, kterému porozumět mi připadá nadlidské. No a vidíte, pro obyvatele jižního Slovenska to je pohoda. Touto cestou asi do slovenštiny přišlo záhadné slovo „lopta“ (znamená „míč“, kdo náhodou nevíte). Přes anglicko-maďarský slovník jsem našel, že maďarsky je to „labda“.
A víte, jak se řekne maďarsky středa, čtvrtek a pátek?
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
[1] 6. 9. 2005, 09:50 – Vilém Málek (Odkaz)
Slovo "mur" má společný indoevropský kořen, proto jej lze nalézt ve všech indoevropských jazycích. I ta angličtina ho zná, transferem přes latinu ("murus", například "mural painting"), v běžném použití bylo ale vytlačeno slovem "wall". To do angličtiny vnesli Anglosasové a je rovněž odvozeno od latiny ("vallum" - polní opevnění, v češtině "val" ;-)
[2] 6. 9. 2005, 09:55 – Vilém Málek (Odkaz)
A ještě k té maďarštině - ta patří do vlastní jazykové skupiny s finštinou, proto je tak obtížné jí rozumět. Slováci na jižním Slovensku své pochopení tohoto jazyka draze zaplatili staletým útlakem, nesrovnatelným s tím, co provozovali Němci v Čechách. Navíc násilí na slovenském obyvatelstvu, alespoň v jazykové rovině, nekončí ani dnes, je pouze oficializováno politikou práv na národní identitu zahraničních menšin Maďarského státu...
[3] 6. 9. 2005, 10:11 – Honza Hučín (Odkaz)
Ad [1],[2]: Díky za zasvěcený komentář. Tak takhle to tedy je, hm. Mě fascinoval ten přeskok slova "mur" do slovenštiny, když AFAIK v jiných slovanských jazycích to není.
Jazykový souboj při jižní hranici Slovenska je hodně zajímavá věc. Průnik do pojmenování některých dnů týdne v maďarštině je aspoň částečný úspěch Slovanů :-)
[5] 6. 9. 2005, 11:32 – Honza Hučín (Odkaz)
Ad [4]: Mesáros vypadá důvěryhodně, ale ten cintorín? :-/
[6] 6. 9. 2005, 11:53 – Vilém Málek (Odkaz)
Mesároše mám v příbuzenstvu a cintorín je běžný slovenský (západoslovenský) výraz pro hřbitov, ale bez solidních historiografických podkladů bych si netroufal ani typovat, v jakém vzájemném vztahu zde jsou. Čeština, němčina, slovenština, maďarština, polština, ukrajinština a v neposlední řadě také angličtina jsou u nás tak šíleně promíchány, že člověk většinou ani netuší, odkud to zchytá ;-)
(Mimochodem, v této souvislosti mne napadá též článek http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho
;-)
[9] 7. 9. 2005, 00:52 – Jurko
Szreda, Csotortok, Pentek. Pise sa Meszaros, a cintorin sa pouziva normalne na celom slovensku, neviem o ziadnom inom slove podobneho vyznamu.
Na koniec vam poviem nieco pekne madarsky, som zvedavy ci niekto uhadne: Ker mi deretvár, miň ten ker.
[10] 7. 9. 2005, 14:40 – Honza Hučín (Odkaz)
(Upozornění administrátora: příspěvky [7] a [8] pojednávaly pouze o chybě tohoto blogu, která je již odstraněna. Proto byly také odstraněny.)
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník