Šuplík Honzy Hučína

[1] 3. 6. 2005, 12:42 – Nai Dzet Quiv

Souhlas!!
A navíc, k čemu jsou ty haldy článků o přístupnosti (nejen o tom), když pro zákazníka nakonec uděláme "pixel-perfect" stránky..?

[2] 3. 6. 2005, 13:25 – Petr Vaclavek (Odkaz)

Prijde mi, ze to co tu vedete jsou docela silne reci a myslim, ze vase nazory si nemuze dovolit kazdy webdesigner. Skutecnost je podle me takova, ze bud budete neoblomni a zasadovi a budete mit jednu zakazku za pul roku a nebo budete vice flexibilni a zakazek budete mit dostatek a prace vas uzivi.

Podle me je spise dulezite kam az daleko jste ochotni zajit.

P.S. to ze budou stranky pixel-perfect jeste nemusi primo znamenat, ze budou nepristupne, pomale a podobne.

P.S.2. Ty haldy clanky o pristupnosti a dalsi odborne clanky slouzi k tomu, aby navenek vypadal web tak jak ho chce mit zakaznik, ale zaroven aby to uvnitr bylo dle autora stranek.

[3] 3. 6. 2005, 13:26 – Hellish (Odkaz)

Webdesigner je (většinou) ten, kdo rozumí svému řemeslu. Ne zadavatel. Proto je na webdesignerovi, aby zadavateli vysvětlil, že má špatné představy o tom, co je a k čemu slouží webová prezentace.

Pokud člověk volí cestu nejmenšího odporu, tedy "udělám vše, co po mě zadavatel chce a nebudu mu to rozmlouvat, hlavně abych měl peníze co nejdřív v kapse", je to jen jeho věc, ale podle mého nedělá svojí práci dobře. Z vlastní zkušenosti vím, že je to těžké a některé věci si zadavatel nenechá vymluvit, ale alespoň snaha by tam měla být.

[4] 3. 6. 2005, 13:43 – Petr Vaclavek (Odkaz)

[3] Plne s tebou souhlasim - mam za to, ze tato diskuse se tyka jen tech veci o kterych zadavatele presvedcit proste nejde. A sam znam nekolik zadavatelu, kterym nektere veci nevysvetlite a nepresvedcite je i kdybyste se na hlavu posadili.

[5] 3. 6. 2005, 13:45 – dgx (Odkaz)

Asi mám neobyčejné zákazníky, ale vždy stáli o vysvětlení proč je PRO NĚ jedna cesta horší a jiná lepší. Když ví, že kopu za ně, tak se rozumným argumentům nebrání.

Trošku mám pocit (i z diskuze u Yuůha), že webdesignéři se cítí jako romantičtí hrdinové s posláním spasit svět, kterým nikdo nerozumí. To je nesmysl.

[6] 3. 6. 2005, 14:20 – Jan Bien (Odkaz)

Vzpomněl jsem si na jeden citát z výborného nedávno opakovaného etického seriálu Sanitka. Otec Jandera tam svému synovi Vojtěchu Janderovi (obsazený Jaromírem Hanzlíkem) vypráví o svém otci, který ho učil sázet strom řka (velmi volně interpretuji): "Strom musíš zasadit tak, aby na jablko, které si z něj jednou pocestný utrhne, šťastně vzpomínal." A já myslím, že se to tak má všude, naše práce je tu k radosti ostatním, jinak nemá valného smyslu a dobrá je leda pro ten výdělek.

Yuhů v lednu na svém weblogu vyjádřil lítost nad uživateli, kteří napíší email ale bohužel netuší, že neodešel ... 'Poštovní klient tam byl nainstalován Outlook Express a měl blbě nastavené SMTP.... Lidi, jak klikali na aktivní maily, tak rovnou psali maily v Outlooku a nevěděli, že se to neodesílá. ... "Katko, opravdu tě miluju. Rozhodl jsem se, že ti to musím napsat." ... Bylo mi těch lidí líto ...' (http://www.jakpsatweb.cz/weblog/b/1105753380-namet-pro-freemaily.html)

Cítím podobnou lítost nad mou mámou, která je nadšená internetem a chce si něco jít a přečíst. Stojím za ní, vysvětluji jí, kam a jak má kliknout, jak si má zvětšit písmo (přeci jenom, starší zrak bývá zpravidla horší), jak si vytisknout stránku. Všechno je pro ní tak obtížné samo o sobě a pak ji to webdesignerský exhibicionismus ještě více komplikuje a ona se stává flustrovanou, z nepochopení obviňuje jen sama sebe.

Dvojí smysl mají historická data (ovlivňují chod dějin a stávají se dějepisným učivem) a stejně tak i naše práce (stává se službou ostatním lidem a vydělává nám na živobití). Obě složky jsou podstatné. A to myslím vážně, ač tu vytahuji Cimrmana.

[7] 3. 6. 2005, 14:48 – Shaman (Odkaz)

Je třeba se na věc podívat z delší perspektivy. Když klientovi ustoupíte a budete se držet tabulek/pixelů, klient si většinou za pár měsíců uvědomí, že má špatný web a že ho konkurence předbíhá. Ale přisoudí chybu vám - že daná řešení prosadil on, to zapomene jako první. Z hlediska dlohodobých vztahů s doličnými klienty se tedy určitě vyplatí je přesvědčit.

Čistě náhodou jsem z právě takové agentury, o které se tu mluví a můžu prohlásit, že to většinou jde klientovi vysvětlit, někdy je to však otázkou tvrdého vyjednávání a argumentace.

[8] 3. 6. 2005, 15:36 – Pachollini (Odkaz)

Já naštěstí žiju v tom obrovském luxusu (alespoň do září, ale doufám, že navždy), že si můžu dovolit vybírat. Vybírám podle toho 1. jestli mi ta práce přijde zajímavá (bude to dobrý web? učím se něco nového?) 2. jestli mi přijde užitečná (upřednostňuji weby pro filosofy ;-) a 3. kolik dostanu zaplaceno (přece jen si tím vydělávám na živobytí). Spatlanej tabulkovej web by byl tak 1000% přirážka.

[9] 3. 6. 2005, 16:31 – Tomáš Kučera (Odkaz)

Ja zastavam nazor "Jak pan [cti zakaznik] piska, tak pes [cti ja] skacu. Preci jen je dobre, pokud stranku resite dle vkusu zadavatele (at uz je dobry nebo ne), protoze pak na vas muze odkazovat i v realnem zivote. Bude-li opravdu spokojen.
A kdo take rika, ze je povinnost chlubit se svymi pracemi v referencich?

[10] 4. 6. 2005, 14:47 – Leo

Ve hre jsou tri strany - tvurce stanek, jejich majitel (vetsinou zadavatel zakazky) a krome nich nezapominejme jeste na ty svym zpusobem nejdulezitejsi - uzivatele. Kazdemu, kdo tvori stranky doporucuju vzit nejaky kurz kde se pokusi naucit obycejne uzivatele jak webove stranky pouzivat, a teprve pak poznate kolik veci JIM komplikuje zivot. Jinak k tomu mam difenecovany pristup - z neceho mate radost ze se to povidlo, neco vas jen zivi, jako vsude. Leo

[11] 5. 6. 2005, 00:10 – Jan Bednařík

To, co je dnes super moderní přístupný web, bude za pár let pěknej humus, za který by se styděla i moje babička :-) Tak se podepisujte jen pod to, co můžete smazat či předělat dřív než to zestárne, ale za co se stydíte už teď, nechte bez podpisu.

[12] 5. 6. 2005, 14:33 – Honza Hučín (Odkaz)

Myslím, že to hlavní je hledisko uživatele. Některé nedostatky stránek pocítí všichni - pomalé načítání, příliš malé základní písmo. O tom se dá zákazník asi přesvědčit snáz. Ale některé vady zjistí jen menšinové skupiny uživatelů (např. proprietární závislost, rozpad designu). Tady můžou zákazníci namítat, že je těch pár procent s vypnutými obrázky, bez podpory flashe či neobvyklým defaultním nastavením nezajímá. To je ale diskuse na jiné téma.
A ještě jedna věc - rychle rostoucímu počtu lidí, kteří umějí "nějak" dělat weby, podle mého názoru neodpovídá nárůst poptávky. Odtud je pocit webdesignera, že se musí zákazníkovi přizpůsobit, jinak by se neuživil (= zakázku by snadno dostal někdo jiný). Není to varovný signál, aby se lidé přestali domnívat, že weby jsou zlatý důl?

[13] 5. 6. 2005, 17:40 – Yuhů (Odkaz)

Honzo, díky za odkaz a za citát.

Z pozice návrháře stránek je nutno rozlišovat případy:

1. zákazník chce svými stránkami uživatelům pomoci
2. nebo zákazník sleduje jiný cíl (zpravidla chce mít "úžasný" web) a uživateli nic nabídnout nezamýšlí.

V prvním případě si zákazník nechá velmi snadno vysvětlit, co je pro uživatele dobré. Vysvětlete mu to, jde to samo.

Ve druhém případě mu to nevysvětlíte, i když se snažíte. Pokud stránky nechtějí uživateli pomoci, tak už je jedno všechno, ten web téměř jistě ztroskotá. V tom případě už je pak lhostejné, jestli se to dělá v tabulkách a v pixelech.

Tady to trochu zní, jako bych dělal stránky v tabulkách. Nedělám. Jenom vím, že někteří lidé v tabulkách dělat umějí a v CSS neumějí. A když s takovými lidmi musím spolupracovat, tak prostě akceptuju to, že dělají v tabulkách. A nevadí mi to. Jsem si jistý, že vyladění pixel-top designu pro všechny prohlížeče je pro některé kodéry rychlejší v tabulkách než ladění téhož v CSS.

Některé projekty se prostě dělají kvůli penězům. I když teda v poslední době mám to štěstí, že si můžu projekty vybírat, a z věcí, co nebudou fungovat, většinou zdrhám předem.