Šuplík Honzy Hučína

Skok na navigaci (menu)

Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.

Komentovaný článek

Společnost

13. 9. 2004

Konzum a vynálezy nás nenechají zahálet

Petr Zídek v Lidových novinách ze soboty 11. září v článku Chvalozpěv na lenost zajímavě srovnává vztah společnosti k zahálce a lenosti v různých epochách. Dochází k závěru, že bychom měli více zahálet, jinak nás čekají těžko zvladatelné společenské otřesy. Závěr provokativní, vybízející k diskusi, podle mě ale nesprávný.

Otázka dne zní, zda je současná míra zahálky dostačující. Na světě je více než miliarda nezaměstnaných. Americký ekonom Jeremy Rifkin, autor knihy Konec práce (1995), říká, že v polovině tohoto století dokáže všechny výrobky a služby vyprodukovat pět procent světové pracovní síly. Ale co pak bude dělat těch zbývajících pětadevadesát procent lidí?

Pokud by pan Rifkin měl pravdu, pak by samozřejmě taková situace byla na pováženou. Zdá se mi ovšem, že jeho výrok nebere v úvahu možnost budoucích vynálezů, jejichž rozvoj uživí vždy dostatek lidí. Je to něco podobného, jako když kdosi na začátku minulého století navrhoval zrušit patentové úřady, protože vše bylo už vynalezeno (nevím kdo přesně – pokud to víte, rád se nechám poučit). Anebo když se myslelo, že jedna disketa o kapacitě 640 KB bohatě stačí na všechna data. Vynález počítačů, vznik a rozvoj internetu, vynález mobilních telefonů, to všechno dneska zaměstnává velká kvanta lidí. Troufám si tvrdit, že se časem objeví podobný zlomový vynález, který dá vzniknout novému odvětví zaměstnávajícímu miliony lidí.

Druhý důvod mého nesouhlasu je neustálý tlak na vzestup životní úrovně, který pociťujeme právě v této době u nás. Petr píše:

Češi tráví dnes v práci bohužel ještě víc času než Američané. Proč vlastně musíme pracovat o sedm a půl hodiny týdně – tedy skoro o celý den – více než Francouzi?

Odpověď se nabízí: je to důsledek honby za životní úrovní. Pro mé spoluobčany jsou určité statky nezbytné, neboť by se jinak cítili jako socky. A hlavně je mít hned. A tak shánějí nakupují, často na leasing či spotřebitelský úvěr. Na druhou stranu si potřebují udržet místo, aby svou spotřebu měli z čeho platit, a tak makají a dřou v práci.

Aneb, řečeno z opačného pohledu: v České republice si nemakat může dovolit ten, koho neovládá konzum a nutnost mít všechno, co se počítá do standardu. Takových je ale značná menšina.

Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku

Komentáře

[1] 13. 9. 2004, 11:46 – MK

Nesouhlasil bych s tím, proč jsme v práci déle - pracujeme prostě méně produktivně. Ať už ze subjektivních důvodů (třeba si odskočíme k napsání příspěvku do diskuse) nebo z důvodů objektivních (náš počítač právě něco chroustá a my nemůžeme dělat - tak píšeme do diskuse :-)).
Obávám se, že ta vize o 5%, které uživí zbytek světa je reálná - v zemědělství tohle už dávno nastalo - na začátku minulého století byl podíl pracujících v zemědělství okolo 60%, nyní je to 5-7% lidí. A přesto uživí ten zbytek planety. Podíl produktivních (míněno těch co platí daně, tedy i tzv. nevýrobní sféra) na obyvatelstvu býval kolem 60-70% (tedy ti co živí důchodce a děti) v příštím desetiletí jen u nás bude okolo 45%. A stejně těch 45% ty děti a důchodce uživí. Tedy doufám, abych nebyl socka, jak píše Honza. Dítě už asi nebudu.

[2] 13. 9. 2004, 13:42 – Doug

Honzo, těmi "nezbytnými statky pro tvé spoluobčany" myslíš třeba bydlení? Osobně jsem měl při koupi bytu velké štěstí, a stejně budu splácet půjčku ještě několik let. Takže makám, abych na to měl a přitom ještě uživil rodinu. A o nadstandardní životní úrovni, kterou bych si tím budoval, zatím nějak nevím...

[3] 13. 9. 2004, 14:10 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [1]: Nevím, jestli pan Rifkin počítal i s nárůstem podílu důchodců. To se mi nezdá. Jinak v článku se uvádí, že 5 % pracovních sil zajistí všechny výrobky a služby, tedy nejen primární sféru. Je jasné, že poptávka se přesunula a bude dále přesouvat do oblasti služeb. A ty se podle mě hned tak nevyčerpají, neustále se objevují nové a nové.

Ad [2]: To bylo míněno ironicky. Měl jsem napsat "věci, které někteří mí spoluobčané považují za nezbytné, ale bez nichž se obejít dá". Například mobil Nokia, dovolená v zahraničí, značkové oblečení, CD Anety Langerové :-))

[4] 13. 9. 2004, 14:52 – Doug

[4] Aha, tak to ano. Já už se vyděsil, že mě čeká smrt utopením v majetku :-=)

[5] 13. 9. 2004, 14:52 – Doug

Totiž [3], pardon, ale on to každý jistě pochopil...

[6] 15. 9. 2004, 08:54 – MK

To trošku píšeme Honzo o něčem jiném. Problém řeší opět Marx (sorry ostatní) svou teorií nadhodnoty - jedině lidská pracovní síla je schopna vyprodukovat víc, než kolik potřebuje ke své reprodukci. Proto se musí vytváření nadhodnoty (ze které žijí neaktivní, tedy důchodci a děti) přesouvat do oblasti služeb, protože v materiální výrobě (kde je stále méně lidí a více automatů) se nevytvoří (zákon zachování energie).
Ty ale spíš směřuješ k umělému vytváření zaměstnanosti, což je nejsnažší právě ve službách (praktická ukázka - provoz tramvajových linek 15 a 25 v Praze - dříve jezdily dva spřažené vozy po 8 minutách s jedním řidičem, nyní jezdí jeden vůz ale v polovičním intervalu- spotřeba vozů i energie stejná, ale potřebný dvojnásobný počet pracovníků-vliv na zaměstnanost- a vytvořená nadhodnota je rovněž dvojnásobná). Tak si vyjezdíme i růst HDP.

K tomuto článku není možné vkládat komentáře.