Šuplík Honzy Hučína

Manželství je prý totalitní pozůstatek

Stačí málo, jen použít jiná slova, a význam nějakého tvrzení se strašidelně posune. To se podařilo Nedělnímu světu, když v posledním vydání věnoval velký článek Život na psí knížku má zelenou nesezdanému soužití. Odvolává se v ní na studii Sociologického ústavu AV ČR a píše:

(...) studie Sociologického ústavu Akademie věd, podle níž se až 63 procent mladých lidí domnívá, že pokud lidé chtějí děti, měli by se vzít. Podle této studie jde o jeden z pozůstatků totalitní minulosti, které doposud ovlivňují mentalitu lidí v Česku. Není bez zajímavosti, že tento údaj je z 16 sledovaných evropských zemí vyšší pouze v Polsku.

To mě dost zarazilo. Od sociologů bych čekal odbornější, a tedy neutrální interpretaci. Tohle je vyloženě provokace. Nejsem fanatický odpůrce volného svazku (vždyť jsme s Magdou žili spolu třičtvrtě roku před svatbou), ale výše uvedený názor mám za rozumný – manželství znamená přece jen stabilnější svazek. A to děti v prvních letech života potřebují. Tak jakýpak totalitní relikt?

Ve skutečnosti to je trochu jinak. O manželství a rodinných hodnotách pojednává kapitola 2 zmíněné studie (strany 26 až 40), Nedělní svět si asi vytáhl tuto pasáž:

Výsledné zjištění je jednoznačné: V mladé generaci se v podstatě zachovává základní názorové rozdělení zemí na Západ (vyspělé západní země) a Východ (postkomunistické země). Stejně se uchovává vydělení zemí na základě náboženské tradice. I když mezi generacemi dochází v řadě zemí k určitým názorovým posunům v dílčích otázkách, tak celková názorová hladina i v mladé generaci rozděluje Evropu podle stejných souřadnic jako bývalá železná opona. Z hlediska nejbližších perspektiv tento výsledek znamená, že vzorce rodinného chování, které se v České republice vytvořily v průběhu posledních čtyřiceti let (a které byly vlastní celému východnímu bloku), budou ještě určitou dobu přetrvávat.

To je ale obecné hodnocení celého bloku otázek, nejen té jedné jediné otázky, zda se mají lidé vzít, když chtějí mít děti. O žádné totalitě se nemluví, pouze se uvádí, že vzorce rodinného chování jsou ve východní Evropě jiné než v západní. A rázem jsme jinde. Kdo se někdy seznámil s liberální výchovou dětí na Západě, možná potvrdí, že ne všechno je z tohoto zeměpisného směru záhodno interpretovat.

Milý Nedělní světe, na synonymické pokusy svých redaktorů si dej pozor.

Související: Registrované partnerství je zbytečné