Šuplík Honzy Hučína

Čtou i nečtou - prohlížejí

Tomáš Hodboď polemizoval s některými názory Marka Prokopa v jeho článku na Intervalu. Kousek pravdy mají podle mě oba. Uživatelé podle mého soudu čtou i nečtou. Oni totiž web především prohlížejí.

S některými stránkami se ani nic jiného dělat nedá, textová složka je u map, MP3, videa nebo fotogalerie potlačená na minimum. Takové stránky se „číst” nedají.

Na mnoha jiných místech je sice textu víc, ale netvoří to věty, jde spíš o izolovanou informaci, například při hledání spojení, ceny nějaké služby, anebo kdy se narodil Pixy. Tady se začíst není žádoucí (byť by to bylo zajímavé), naopak oči musejí informaci na stránce rychle najít.

Asi není sporu o tom, že naopak tam, kde jde o peníze či zdraví, uživatel bude číst velmi pečlivě i nudný a špatně formátovaný text.

Jádrem sporu tudíž můžou být stránky, které nabízejí text ve větách, tedy například zpravodajské servery, blogy, technické servery, prezentace firem, anebo i vlastivědné pojednání jakéhosi nadšence o nějakém hradu či vesnici. Podle mého soudu si většina uživatelů stránku nejdřív prohlédne, jako si prohlíží obraz v televizi. Rozhodující je, zda jejich oči a mozek něco upoutá natolik, aby začali číst.

Upoutat pozornost může jak grafické a typografické řešení (přehledná a vzdušná stránka, výrazné nadpisy, zvýrazněná důležitá slova, dobrá čitelnost), tak obsah a především styl textu. Když mě nadpis pobaví nebo přesvědčí, že vyřeší mé problémy, že to nebude trvat dlouho a nebude to bolet, rád se začtu.

A to je ten copywriting. Umění dát do nadpisu, mezititulků a pěti vět všechno důležité, zadržet klouzající oči prohlížejícího uživatele a přimět ho začíst se.

Související:
Spisovatelé píší, čtenáři čtou
Uživatelé na webu nečtou všechno