Šuplík Honzy Hučína

Sledování diskuse: RSS, nebo e-mail?

Možná v tom jste jako já: přečtu si příspěvky na různých blozích, sem tam k některému přidám komentář, když se ale chci po čase podívat, jak se debata vyvíjí dál, zjistím, že jsem mezitím zapomněl, kam jsem to vlastně přesně psal.

Je to relativně dávno, co jsem psal o službě rozesílání komentářů e-mailem. Jak se ukazuje na mém případě, takové rozesílání je užitečná připomínka „hele, tady je další příspěvek v diskusi, do které jsi sám napsal”. Nicméně to není jediné možné řešení. Pod článkem se Jiří Bureš přikláněl spíš k RSS komentářů a About weblog zareagoval výzvou Udělejte RSS svým komentářům.

Přemýšlel jsem o tom a k tématu se vracím. Podle mého pozorování se na blozích sledování komentářů (či diskusí) praktikuje některou ze čtyř variant (resp. jejich kombinací):

1. RSS za všechny komentáře souhrnně
2. RSS komentářů pro každý příspěvek zvlášť
3. rozesílání komentářů e-mailem
4. nic

Variantu 4 vylučuji jako nevyhovující. Použití RSS obecně předpokládá, že je uživatel vybaven RSS čtečkou a umí s ní zacházet. U odborné veřejnosti to tak ve velké většině asi je, ale ne stoprocentně, například já v práci RSS čtečku zatím stále nemám nainstalovanou. Co teprv BFU, který o nějakém RSS ještě nikdy neslyšel? Tudíž malá rozšířenost zařízení na zpracování RSS zdrojů je podstatnou nevýhodou variant 1 a 2.

Varianta 1 má ještě jednu citelnou slabinu. Pokud mě zajímá pouze diskuse k jednomu či dvěma článkům na blogu, nestojím o komentáře k ostatním. Kvůli omezení počtu položek v RSS zdroji se snadno může stát, že smršť komentářů k jinému článku rychle vytěsní komentáře k tomu, který sleduji já. RSS souhrnně za všechny komentáře považuji tedy za nepraktické a vhodné snad jen pro blogy, kde se příliš nekomentuje, a uživatele, kteří RSS sledují stále.

Naopak varianta 2 skýtá značné výhody. Rozdělení RSS zdrojů k jednotlivým článkům jednak zajistí, že budu číst jen to, co mě zajímá, nic mi neuteče – a především pohledem na seznam zdrojů ve čtečce vím přesně, které všechny diskuse sleduji (event. kam jsem sám přispíval). Jediné, na co může uživatel narazit, je nutnost zařazovat neustále nové zdroje do čtečky a vyřazovat staré, tedy i udržovat pořádek, aby se v záplavě zdrojů (co diskuse k jednomu článku, to jeden RSS zdroj) neztratil.

Rozesílání e-mailem ve variantě 3 je především uživatelsky jednoduché. Odhaduji, že e-mail umí číst víc lidí než RSS, e-mailové programy jsou rozšířenější (zejména na počítačích pro veřejnost v knihovnách a kavárnách). Také nevyžadují neustálý úklid ve zdrojích, staré diskuse vymřou samy a stačí jen objednávat nové. Rovněž podobně jako ve variantě 2 uživatel dostává jen to, co si objednal. Úskalí jsou nicméně hned dvě. Předně je třeba někam sdělit svou mailovou adresu, a to v době rozvinutého spammingu nedělá každý rád. Za druhé uživatel, pokud e-maily maže, nemá přehled, jaké všechny diskuse si objednal (na rozdíl od RSS čtečky, kde to má všechno pěkně pohromadě).

Podle mého soudu jsou tedy nejpraktičtější varianty 2 a 3, ideální by bylo nabízet obojí. A protože na tomto blogu běží zatím 1 a 3, vyplývá z toho pro mě úkol...