Šuplík Honzy Hučína

Využitý nevlídný víkend

No jo. Už od středy bylo jasné, že teplem ani sluníčkem se konec týdne nepředá. Meteorologové sice tvrdili, že to je normální, protože počasí občas mívá šestidenní cykly, ale domnívám se, že to platí spíš pro letní měsíce.

V pátek jsme ještě stihli odpolední plavání (o tom píšu jinde), průtrž mračen jsme sledovali už ze sucha bytu. V tu chvíli jsme litovali Dana, který na sobotu naplánoval křest dcery Sáry a následující piknik pod širým nebem. Sobotní ráno se tvářilo ovšem mnohem příznivěji, a tak jsem Magdu ukecal a po vynechaném minulém víkendu opět protáhl vozík za kolo. Ne že by bylo ideální cyklopočasí, ale těch pár kiláků z uhříněveského nádraží se dalo zvládnout a s výjimkou jízdy po úzké luční pěšince se Croozer nemusel nijak namáhat. Nicméně na pikniku jsme vymrzli docela slušně, a tak jsme vzdali návrat kolem Hostivařské přehrady a zamířili nejkratší cestou na metro.

V neděli se v Praze odehrál maraton, na který se chystala ségra se svým klukem. Hnusněji snad už mít nemohli, ale doběhli hluboko pod čtyři hodiny, klobouk dolů. To my jsme už měli fyzickou námahu za víkend odškrtnutou, a tak jsme dospávali a v největším slejváku se vypravili pro stoleček do IKEA. Radost z dobře využitého deštivého úseku dne kalilo jen to, že jedna přikoupená židlička neměla všechny nohy stejně dlouhé, a tak si Magda dala výlet do Zličína znovu.

Ale jinak to byl fajn víkend. Jen doufám, že ten příští už bude malinko sušší. Třeba i proto, že zpíváme na festivalu v Kolíně.