Šuplík Honzy Hučína

Advent nejsou Vánoce

Občas slýchám stížnosti, že se před Štědrým dnem nesmějí v kostelích zpívat koledy a vůbec provozovat vánoční věci. Člověk si pomyslí, že ti faráři jsou nějací divní, když nedovolí udělat vánoční koncert. Jenže ono to má svůj smysl, a to nejen formální (je adventní doba, nikoliv vánoční), ale i skutečný.

Časové pojetí Vánoc, jak se s ním setkáváme v běžném životě, je toto:

• Přibližně od listopadu se začíná připomínat, že se Vánoce blíží a je třeba začít pro to něco dělat.
• Na přelomu listopadu a prosince, zpravidla na první neděli adventní, se slavnostně odstartují předvánoční trhy a vše kolem pokryjí typické atributy Vánoc (koledy, ozdobené stromečky, hvězdy, santaklausovské čepice, chvojí, vzorně zabalené naleštěné balíčky).
• Asi v polovině prosince již lidé myslí jen na Vánoce, a to z hlediska dárků (komu co ještě koupit), jídla (kolik jakého cukroví napéct a jak udělat letos kapra) a designu (jaký stromeček).
• Na Štědrý den se naděluje.
• Na Boží Hod a Štěpána se chodí po návštěvách, kouká na pohádky, konzumuje cukroví.
• 27. prosince je po všem, jde se do práce nebo jede na hory a rozmýšlí se, kde strávit Silvestra. Jak zpívá Jablkoň: „...mihne se tu svatá noc / a padesát dva týdnů zbývá do Vánoc.“

Jinými slovy, Vánoce během prosince postupně vyčerpají svůj obsah i nás lidi, a když doopravdy nastanou, je to spíš úleva, že už to máme za sebou.

Křesťanské časování je ale jiné:

• Poslední čtyři neděle před 25. prosincem probíhá adventní doba. Má to být čas ztišení, zamyšlení, vnitřního úklidu.
• Boží Hod, který se u nás slaví v předstihu už po setmění na Štědrý den, je velkým zlomem, kdy si vnitřně připravený člověk připomíná radost z narození Ježíše a obecně radost z Božího příchodu na tento svět.
• 25. prosincem Vánoce začínají, nikoliv končí. Trvají až do první neděle po Třech králích. Zatímco pohani už mají utrum a finanční kocovinu, křesťané stále můžou prožívat radost.

A zde je důvod, proč se o adventu po kostelích nezpívají koledy a nehraje Rybovka. Bylo by to podobné, jako kdyby člověk začal ujídat chlebíčky a popíjet víno dlouho předtím, než přijde návštěva. Ne že by se návštěva urazila, ale člověk si to pak už tolik neužije, neboť je nacpaný a připitý.