Šuplík Honzy Hučína

Poslouchal jsem Poutníky a Martina Žáka

Pustil jsem si do sluchátek další dvě desky, které hodnotíme na iFolku. Už jsem psal o poslechu Douda bandu a Nostalgie, další dvě CD mě potěšila trochu víc.

Poutníci žijí i bez Roberta Křesťana, stále to je newgrass až folk, místy dost složitý a propracovaný, hraný na klasické BG nástroje. Na CD Pláč a smích ale občas nečekaně vystrčí své konektory i různá elektronická udělátka. Celkový dojem je mírně rozpolcený, vedle drsných hitovek jsou jemné náladové spisovné písně, aranžmá je spíš pohled do plného neuklizeného šuplete nápadů, ale plusové body převažují. Jo a Jirka Mach zpívá skoro jako Robert Křesťan.

Nejsem tanečník, ale country tance mi přišly jako dobrá zábava, když to není celé odpoledne a večer. Stejně tak 16 old-time country dupáren nahraných Martinem Žákem a Starou almarou je veselá muzika k tanci, která po čase začne k pouhému poslechu nudit. Není divu, když různých temp a rytmů country tanců tak moc není a skoro všechna sóla obstarávají housle. Na samostatný koncert by se to velmi nehodilo, na countrybál velmi hodilo.

A co bude dál? Mám tu dvojcédéčko Nezmarů, Terebint, Karla Vepřeka, ale možná se pustím do něčeho úplně jiného...