Šuplík Honzy Hučína

Listopadová rýma

Už několik let pozoruji, že začátkem listopadu pravidelně nastydnu. Jelikož jsme obvykle jezdili do Ostravy na festival Listopadání, mělo to za následek, že jsem dost často chraptěl a vydával spíš skřeky než ušlechtilé konsonantní tóny. Letos se bacily u nás doma točily už na konci října, opevnil jsem se čaji, větranou místností a teplým oblečením. Na sliznicích se cosi odehrávalo, ale vypadalo to, že se choroba letos konat nebude.

No jo. A ve středu jsem se probudil s prudce tekoucí rýmou. Nepřejte si slyšet mou okamžitou reakci. Odpoledne jsme měli mít zkoušku s Pětníkem, ty předchozí byly poznamenány nemocemi jednotlivých členů. A teď aby onemocněl kapelník? Vyloučeno.

Mám pocit, že jsem celý den jenom vařil čaje a smrkal. A občas jsem taky běžel na záchod. Pět litrů tekutin způsobil zázrak: zpívat se dalo, a v to jsem ani nedoufal. Jenom moje kolegyně si při této intenzivní léčbě asi užívala.

Je čtvrtek a rýma odkráčela. To se teda nechala snadno odradit. Nebo číhá někde v závětří, až opadne moje pozornost a dojdou krabičky s čaji?