Šuplík Honzy Hučína

Překonáte (bez)bariérový Vyšehrad?

Mám pro vás tip na bojovku. Uvěřte plánku pražského metra, podle něhož je stanice Vyšehrad bezbariérová, přijeďte z centra a vystupte. Váš úkol je primitivní: dostat se bezbariérově na protější nástupiště. Z deseti metrů vzdušnou čarou se stane nejméně kilometr.

Tak jak? Na podchod pod kolejemi můžeme zapomenout, to je třicet schodů dolů a třicet nahoru. Čili ven a nějak překonat dálnici. Jediná cesta bez schodů vede do parku pod Pakulem, z něho se zdá, že by šlo hladce podjet most. Šlo, ale na druhé straně skončíte zase u schodů. Spodem to nejde, musíme vrchem, tedy k Pakulu. To znamená projet park podél zdi až na konec, vybrat si správnou cestičku a po nájezdu hurá vzhůru. Dlouhým obloukem se zase vracíme k dálnici a za Pakulem objevíme můstek. Hurá, jsme před hotelem Corinthia Towers. A dál?

No, je to divné, ale vlastně nevím, jestli to legální cestou vůbec jde. Napadají mě jen dva triky: za prvé – vlézt do hotelu a přesvědčit je, aby vás nechali sjet výtahem o patro níž, odkud už na metro vede bezbariérová cesta; za druhé – podél silnice se dostat do podjezdu pod dálnicí, ze kterého se odbočuje na parkoviště u hotelu, což jinými slovy znamená vstoupit na vozovku v dost nebezpečném místě, kde auta chodce naprosto nečekají.

Ještě pořád si myslíte, že je Vyšehrad bezbariérová stanice? Naštěstí (protože to často potřebujeme kvůli kočárku) jsme přišli na fintu, jak se dostat bezbariérově na protější nástupiště i jinak než celodenním výletem po Praze. Přijdete na ni taky?