Šuplík Honzy Hučína

V ústí Vodičkovy zebra není

Těsně pod polovinou Václavského náměstí v Praze se do něho vlévají dvě ulice: Jindřišská a Vodičkova. Na straně Jindřišské je vyznačený přechod pro chodce a instalovaný retardér, auta spořádaně zastavují před davy chodců, kterým se nechce ulici podejít. Kupodivu v ústí Vodičkovy přechod není, ovšem lidi tu přecházejí – bez rozhlížení – ve stejné intenzitě.

Zajímalo by mě, jestli to je tak schválně, nebo zda na to někdo zapomněl. Naštěstí průšvih moc nehrozí, protože tu smí projet jen tramvaje, cyklisté a přes noc zásobování. Tramvaj stejně před přechodem zastavovat nemusí a intenzivně zvoní, cyklistů moc nejezdí a při malé rychlosti radši zastaví a zanadávají, zásobování si zvyklo, že brzy ráno jsou ulice volné a v noci se na přechody v centru nehraje.

Když tam projíždím na kole, vždycky mám škodolibou chuť projet chodcům těsně před nosem a trochu je vyděsit. K vyděšení bohatě stačí rychlost kolem 10 km/h, když to nečekáte. Třeba mi tam někdo jednou náhle vstoupí do vozovky, střetneme se, kolo se mi rozsype, bude to jeho vina a já si za náhradu škody koupím nové kolo. Hezká fantazie.

Fuj, to jsem ale ošklivý.