Šuplík Honzy Hučína

To jsem už dlouho neviděl

Jak nejezdím mimo Prahu, byla pro mě nevídaným zážitkem desetikilometrová kolona beznadějně ucpavší dálnici D1 od Mirošovic do Hvězdonic. Věděl jsem, že hrozí zácpy, ovšem do Brna jsem prostě dojet potřeboval a i se zdržením v koloně to pořád bylo rychlejší než po vedlejších cestách.

Na okraji Brna stál policista na kruhovém objezdu a řídil tady dopravu. Myslel jsem, že jednou z výhod kruhových objezdů je, že si řídí dopravu samy. Je ale fakt, že na 203. kilometru byl na dálnici pěkný špunt a auta se pokoušela z dálnice uniknout přes kruháč na starou vyškovskou silnici. A protože příjezd z dálnice je na objezdu umístěn o π/2 dříve než příjezd z Brna, kvůli pravidlům o jízdě po kruhovém objezdu by nikdo z Brna neměl šanci.

A při odjezdu ze Zahrady jsme zalezli do auta tři minuty předtím, než dorazil šílený přívalový déšť. Bylo vidět, jak přichází přes vesnici, jak mezi provazy deště svítí jen věž kostela, zatímco na parkovišti pod zámkem jen trochu krápalo. Během chvilky tekly všude potoky a pět kilometrů jsme museli jet vyloženě krokem. Totéž za hodinu u Moravské Třebové, kde jsem silnici do Hradce spíš tušil než viděl.