Šuplík Honzy Hučína

Co když se to bude hodit

Co děláte s články na Internetu, ve kterých jsou pro vás zajímavé nebo důležité informace? Já nic.

Jiří Bureš v rozhovoru na Dlouhém webu říká, že jeho blog mu slouží jako znalostní databáze. "Dřív jsem si většinou každý zajímavý článek nebo každý krátký programový kód vytiskl a založil. Teď to blognu a mám vystaráno. Už mockrát mi vlastní blog posloužil jako sklerotník."

Přemýšlel jsem o tom celou dobu, co jsem si v práci dělal oběd. Díky internetu kolem člověka proudí ohromná kvanta informací, občas si o některé řekne, že by mohla být užitečná, a chce si ji uschovat. Ale jak?

• Ukládání celé webové stránky je blbost.
• Poslat si článek mailem je lepší metoda, ale zdaleka ne u všeho to jde.
• Poznamenat si adresu článku je trochu rizikové, protože po čase nemusí adresa existovat nebo je na ní něco úplně jiného.
• Zkopírovat text do textového souboru a uložit je asi nejpraktičtější, ovšem kdybych denně ukládal vše, co mi přijde zajímavé, brzy se v tom nevyznám.

Nakonec jsem dospěl k závěru, že nejefektivnější je pro mě nic nikam neukládat a spolehnout se na internetové vyhledávače. Koneckonců čím dál častěji říkám "najdu to na internetu" než "zeptám se někoho" nebo "koupím si o tom knížku".

Vlastně žijeme ve šťastné době. Minulé generace, vedeny realitou socialistického hospodářství, schraňovaly do kůlen a garáží neuvěřitelnou veteš, co kdyby se někdy hodila. A informační veteš často nahrnuly do krabic a zadních řad knihoven. Díky ohromnému úsilí lidí, kteří makají na vyhledávačích, stačí dnes jen vyťukat heslo a zmáčknout Enter. Úžasné.