Šuplík Honzy Hučína

Fakt nejsem nevidomý

Praskla nám doma jedna spojka, která spojuje ovládací tyčku s žaluziemi za oknem. Dvoucentimetrový plastový váleček. A mě kvůli tomu několikrát málem pustili sednout v metru.

Do žaluziové firmy jsem se totiž dostal až na konci cesty domů, od rána jsem si nosil s sebou tu ovládací tyčku s prasklou spojkou. Tyčka je bílá a asi stejně dlouhá jako slepecká hůl, k tomu jsem ji podobně držel, nemluvě o brejlích, které se před vstupem do metra vždycky zabarvily tmavě. Kdyby si někdo natočil na video reakce lidí, když jsem nastoupil do vagonu metra, byla by to pěkná psychologická studie. Pak už jsem se snažil dávat si pozor a držet tyčku evidentně neslepecky.

Spojku jsem nakonec sehnal a domů šel radši pěšky přes Havlíčkovy sady.

Jo a tenhle týden se mi podařilo konečně pocítit, že jsou prázdniny. Konečně se můj seznam úkolů znatelně vylidnil. Ještě jeden týden a vypukne dovolená.