Šuplík Honzy Hučína

Croozer vlakem i v jednom

Když je po ruce šikovné bezbariérové nádraží a dítě už rozumné, dá se zvládnout výlet na kole s Croozerem i v jedné dospělé osobě. Otestoval jsem si to dneska a vršovické i Masarykovo nádraží u mě získalo kladné body. Že jsme byli na Jenštejně, už nemělo až takový význam.

Ale pro Karolinku byla samozřejmě vysoká věž zážitkem, stejně jako socha arcibiskupa Jana z Jenštejna v místnosti pod vrcholem. Přijeli jsme tam ze Satalic (kam nás dovezl vlak z Vršovic) a brána zamčená, na stěně cedule, že se otevírá v 10 (na webu bylo napsáno v 9, my přijeli v 9.15). Naštěstí pan kustod z domku naproti nás pustil dovnitř už po půl desáté, mezitím jsme snědli jablíčko a vyzkoušeli pár adrenalinových atrakcí na zábradlí.

Zpáteční cesta měla být původně přes Dehtáry a Zeleneč, jenže na výpadovce z Jenštejna se staví domkové sídliště. Tak jsme se vrátili do Radonic a překulili se přes dálnici u Horních Počernic. Přes pole do Klánovic a za osm minut jel vlak na Masaryčku.

Stejně si ale myslím, že nejsilnější zážitek měla Karolinka z rychlíků svištících kolem nástupiště. Takovou rychlost ještě asi tak zblízka nezažila.