Šuplík Honzy Hučína

BigBloger? Komerční těžba v přírodě slov

Fenomén reality show dorazil konečně tam, kam patří – do tvůrčího psaní. Na rozdíl od televizního předvádění agresivity a pohlavních orgánů jsou blogy přirozeným nástrojem pro sebeprezentaci. Má to ale háček.

Nápad Lidových novin uspořádat soutěž BigBloger se zdá zajímavý. Do konkursu se přihlásí, kdokoliv bude chtít, kdosi vybere 12 finalistů a pak už rozhodují čtenáři a objektivní kritéria. „Neexistuje žádná porota – vyhrává ten, kdo se bude nejvíc líbit čtenářům,“ říká se na oficiálních stránkách. Houby s octem.

Kdokoliv píše blog, asi to dělá proto, aby ho lidé četli. Blogy vedle sebe žijí ve „volné přírodě“, přirozeně soutěží, kamarádí, nenávidí se, odkazují na sebe, předjíždějí se v TOPlistu, dokonce někdy vedou i k partnerským vztahům. Každý brouzdal si najde své oblíbené autory.

Kdo má odvahu (neřkuli drzost) z tisíců blogů vybrat 12 finalistů? Vždyť to je porotování jako hrom! Je jasné, že ti vybraní vyhrají všichni – nárůst návštěvnosti bude u nich enormní. Jistě, někdo si to neudrží a zase spadne, ale přesto takovouhle selekci považuju za nespravedlivou. Tím se celý BigBloger posouvá od chvályhodné myšlenky zpopularizovat blogy k jasné komerční potřebě vytvořit hvězdy.

Přemýšlel jsem, zda mám konkurs obeslat, ješitnost mi nedala. Ale naštěstí rozhodlo načasování celé akce. Protože začátkem května očekáváme další přírůstek v rodině, stanovil jsem si, že od 15. dubna do odvolání nerozjíždím žádné nové akce. No a právě někdy kolem 15. dubna se BigBloger začne pomalu rozjíždět.

Nicméně možná poradím vhodná témata.