Šuplík Honzy Hučína

Rychlý internet čeká na vlnu

Petr Koubský napsal výborný článek o vysokorychlostním připojení k internetu. Přečetl jsem si ho v papírovém Respektu, na web SPIS ho vystavili později. Téměř se vším souhlasím, s jednou tezí bych ale polemizoval. Nebo se ji spíš pokusil upřesnit.

V první části článku pan Koubský stručně objasňuje technologické rozdíly mezi připojením klasickým modemem a pomocí ADSL, porovnává rychlosti a cenu obou způsobů. Nakonec píše:

ADSL nepředstavuje jen kvantitativní, ale i kvalitativní změnu. Umožňuje totiž používat internet zcela novým způsobem.

Trefa. Současný internet je totiž stále téměř celý tvořen s ohledem na pomalé připojení. Před nějakými deseti lety byla rychlost 33,6 kbps pohádková, pevných linek pomálu, a tak nemělo vůbec smysl nabízet stránky s velkým objemem dat. Kvůli tomu se internet soustředil na obsah místo formy (text má menší objem než obrázky), což přetrvalo do dnešní doby. Tím pádem jsou uživatelé zvyklí na to, že dominantní část přenášené informace je text. Kdyby byli všichni připojeni rychlostí v řádu stovek až tisíců kilobitů, mohli by se webmasteři vykašlat na škudlení s grafikou a redukci kódu, po síti by mohly putovat megabyty s videem, kvalitní hudbou, online obrazovými přenosy a podobně. Tak by se internet stal něčím úplně jiným, než čím je dnes.

V další kapitolce popisuje autor situaci na trhu a zamýšlí se nad poptávkou po rychlém internetu:

Hlavní překážkou většího rozvoje ADSL a jeho ekvivalentů je nedostatek aplikací. Jinak řečeno lidé zatím nevidí dostatečně pádný důvod, proč by si měli novou technologii pořizovat.

Tohle podle mého názoru žádá upřesnění. Nemyslím si, že by pro využití ADSL byl nedostatek aplikací. Už teď nabízí internet i pro laiky řadu služeb, které bez rychlého připojení lze těžko využívat: internetová rádia, stahování hudebních ukázek ze stránek kapel, stahování a hraní náročnějších her, softwaru, dokonce i internetová televize. Další využití rychlého internetu člověka rychle napadnou, například by se tak zjednodušila možnost pracovat doma. Posílání velkých souborů by ocenil každý zpracovatel dat, grafik či DTP pracovník.

Podstatu věci vystihuje lépe druhá věta z uvedené citace, i ona ovšem žádá bližší vysvětlení. Podle mého názoru lidé nevidí pádný důvod pořízení rychlého internetu domů ze dvou důvodů:

• mnoho z nich má rychlý internet již k dispozici v práci
• rychlý internet se ještě nestal součástí standardního komfortu, do něhož dnes patří například televize, auto nebo mobil

K hlubšímu zamyšlení je hlavně druhý důvod. Před deseti lety stačily většině populace pevné telefonní linky, mobil byl přístroj pro zvláštní účely a nepředpokládalo se, že by ho měl každý. Dnes se to naopak předpokládá a řada elementárních akcí se na použití mobilů stala závislou, naopak na pevnou linku se volá velmi málo. Může za to vlna, která vybavila téměř každého občana utrženým sluchátkem. Obdobně by se mohlo stát, že přijde vlna rychlého internetu (například nějaká akce s velmi levným připojením) a počet stránek pro kastu lidí s pomalým připojením, v níž se ze dne na den ocitnou i modemisté, se omezí. Pomalé připojení tak může čekat podobný osud jako telegraf nebo druhdy moderní WAP.

Rychlý internet tedy podle mě potřebuje k většímu rozšíření impuls zvenčí. Prodejci ADSL by měli zjistit, co vedlo k mobilmánii, a pokusit se o něco podobného. Vlastnictví mobilu má totiž silný vliv na okolí, které si pořídí taky mobil, aby s vámi mohlo komunikovat. Naproti tomu auto ani televize tuto vlastnost nemají. ADSL by mít mohlo. Pokud se vlna podaří.