Šuplík Honzy Hučína

[1] 27. 2. 2007, 21:08 – Contra

Přeji pěkný den,
nevím, zda je blahopřání na místě. Bude mě někdo blahopřát, když odejdu od manželky, které jsem dal DOBROVOLNĚ slib lásky, úcty a věrnosti? Pana Hermana neznám, ani jej nijak nesoudím. Jen prostě (z vnějšího pohledu)nedostál závazku, který DOBROVOLNĚ přijal. Oslava není na místě. S úctou C.

[2] 28. 2. 2007, 08:41 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [1]: Jistě, Daniel Herman nedostál dobrovolnému závazku, z tohoto pohledu není co řešit.

Na druhou stranu nás asi čeká velká diskuse o podobných tématech:
- zda je i dnes závazek celibátu potřeba
- zda mám morální právo odstoupit od slibu, jestliže jej druhá strana opakovaně porušuje (tady myslím manželský slib)
- zda je vůbec možné dávat odpovědně v mladém a nezralém věku celoživotní slib (když i řeholníci mají nejdřív časově omezené sliby, proč by totéž nemohli mít kněží a manželé?)

[3] 14. 4. 2007, 21:09 – Bětka

Asi bych nebyla moc šťastná, kdyby si mě můj manžel bral pouze na nějakou dobu jen tak "na zkoušku". Možná už bychom byli od sebe. A to jsme spolu teprve 11 let.
(a naše tři děti?)
Celibát je v určitém smyslu dost podobný manželství.
A je otázka, jestli ten, kdo si dodá odvahy a svůj slib zruší, bude opravdu šťastnější...

[4] 14. 4. 2007, 21:48 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [3]: A jak byste byla šťastná, Bětko, kdybyste třeba po třech letech zjistila, že je vám manžel nevěrný, je psychopat nebo alkoholik? A že se vám směje, protože kvůli slibu navěky nemůžete pryč? Takové manželství se pak může stát doživotním kriminálem. Manželka se ještě může rozhodnout, že to vezme jako svůj kříž a vytrpí to, ale co děti?

[5] 25. 4. 2007, 11:04 – Iva

Jde o osobní věc a osobní rozhodnutí každého člověka, nikdo jiný nemá právo jej posuzovat. Neznáme pozadí a pohnutky jeho rozhodnutí. Srovnávání celibátu s manželstvím je naprosto zcestné, protože v celibátu jde právě o to, že člověk žije sám - bez partnera, bez dětí a bez sexu - se všemi psychosociálními dopady. Naopak v manželství jde o to,že člověk žije s partnerem, má sex a většinou i děti... Navíc, pokud odejde partner z manželství, bývá to osobní tragedie pro děti i opuštěného partnera. Pokud odejde kněz, k těmto tragediím nedochází, protože takovéto osobní vazby nemá. Jeho fyzický odchod není pro farnost tragedie
o nic větší, než kdyby byl přeložen jinam. Co se týče "duchovních" dopadů, je to otázka lidskosti, zralosti, pochopení a zdravého rozumu těch, kteří dotyčného kněze posuzují. A navíc toto rozhodnutí většinou nemá nic společného se ztrátou víry a lásky k Bohu, jak si to mnozí rádi vykládají.
Nějak se nám pod zákonem vytratila lidskost a láska, že katolíci?!

[6] 25. 4. 2007, 13:02 – Jan

Daniel Herman svým rozhodnutím ukázal,že je morálně silnou osobností uvnitř katolické cirkve. Místo úspěšné kněžské dráhy,která se mu rýsovala po boku kardinála Vlka,si zvolil obtížnou (okolím a církví často odsuzovanou) cestu, jenž ale jediná vede k vnitřní svobodě a pokoji,totiž cestu "v Duchu a pravdě" před Bohem,před sebou,před lidmi a před církevní institucí! Nezbývá než mu popřát hodně štěstí.

[7] 5. 5. 2007, 23:49 – Padre

Jelikož jsem poslouchal dnes Doteky víry na Radiofutrálu, dozvěděl jsem se, že Dan Herman žádá o laicizaci a tak jsem našel i tuto stránku, tímto tématem se zabývající. Jako kněz toho slyším hodně, od hříchů počínaje až po webové komentáře konče. Zde se mi nejvíce líbí komentář paní Ivy z 25.4. Ano lidskost a láska nám chybí! Jakobychom stále museli hledat nějaké nepřátele, za vším je vždy nějaký problém a tedy vlastně omlouváme svoje nejenom neschopnosti, ale lenost apod. Upřímně se raduju z toho, že se pro něco Dan rozhodl! Možná hledá, ale jde dál, chce žít s Bohem - tak mu všichni požehnejme!

[8] 2. 4. 2009, 21:21 – Petr Trešl

Danieli, po dlouhé době otevírám až dnes stránky a komentáře Tvé žádosti o laicizaci a dispens. prosím tě, ozvi se mi na mail adresu.
Děkuji.Těším se na Tvou korespondenci a kontakt ! Tvůj dávný přítel - Petr Trešl, Tábor 3

[9] 19. 8. 2010, 20:05 – Jirka

Už se nechal slyšet, že Mašínové jsou kabrňáci.
Nejvíce mrtvých bylo ve jménu Boha, tak proč ne.