Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Normální je jet taxíkem. Nebo na kole?
S ulehčením jsem vyběhl schody od přednáškového sálu a vypadl ven. Třídenní nuda a trápení na školení skončily, teď už jenom cesta domů.
Byly čtyři odpoledne, odlet ve čtvrt na osm. Jenže z té části Hamburku to bylo do centra krkolomně daleko, a stejně bych musel hned jet zase zpátky. Popíjet kafe ve školicím centru se mi nechtělo. To radši dojít na letiště pěšky.
A vlastně... proč ne?
Není to daleko, nanejvýš čtyři kilometry (viz mapa). S batohem na zádech a taškou přes rameno bez problémů. Jenom hned na začátku trefit Sengelmann-strasse, a pak rovnou za nosem.
Zjistil jsem tak pár zajímavých věcí. Třeba že na všech křižovatkách, i když je to čtyřproudovka se slepou uličkou, jsou semafory. Ty pro chodce mají dvě červená světla a jedno zelené (německá důkladnost – kdyby se jedno červené porouchalo). Půlka chodníku patří cyklistům, kteří tu jezdí i za tmy, naopak chodci skoro žádní.
A u letištního terminálu dlouhé stojany pro kola. Zajímavá představa – dojet si na kole na letiště a po návratu si ho zase vyzvednout.
Čtyři kiláky mi propláchly hlavu od blbostí, které se do ní předchozí tři dny ukládaly. Skoro bych byl ochoten ty ztracené dny i odpustit. A přelet nad nočním Hamburkem byl kouzelný, hlavně tím, že už mizím pryč.
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník