Šuplík Honzy Hučína

[1] 11. 7. 2006, 13:36 – rony (Odkaz)

Klasika, v biose je nastavene pri dosiahnuti istej teploty ide pocitac do shutdownu :-) v tomto teple skoro normalne :)

[2] 11. 7. 2006, 14:17 – Jiří Macich ml. (Odkaz)

Myslím, že bysis tak moc nepískal, kdybys počítač potřeboval opravdu nutně, žádný technik v dohledu a uzávěrka na krku (má víkendová zkušenost) ;-)

[3] 11. 7. 2006, 15:20 – Honza Hučín (Odkaz)

[1] Začalo to včera, a to nebyl pod žádnou velkou zátěží, navíc ráno, větral jsem a v místnosti bylo relativně chladno. Předtím bylo taky vedro a zatěžoval jsem víc.

[2] Ještě mám počítač doma a ten se zatím nepřehřívá, bohužel jako státní zaměstnanec musím být fyzicky přítomen na pracovišti. Kdybych byl v soukromé firmě, jdu domů a pracuju z domova, nejlépe v noci :-).

[4] 11. 7. 2006, 20:22 – Hary B.

Nefunkční - funkční počítač je fajn do jisté míry, pokud ti nepříjdou složenky za telefon.
Stále ještě "se vytáčím" ale mám pod PC bednu s modemem na 24 hodin. Bohužel můj old PC je slabý mám Wind. 98 a nejsem schopen nainstalovat ten blbej novej modem který mi měl ušetřit až 1litr na měsíc. Musím si pořídit něco silnějšího a nemám na to prachy. Blbá situace.
Ale když to vezmu z úplně opačné stránky zruším net a budu mít brzy na nový PC. :-)
Hloupej komentář. :-( A ke všemu mi došel inkousst do tiskárny :-(
Moc pesimistické?
Vůbec ne na světě se děje tolik mnohem horších věcí že tohleto vypadá jako fraška. :-)
Takže PC ne PC když nejde o život oč tedy jde?

[5] 13. 7. 2006, 14:56 – -toh-

Ad 3)
Jenom pro Tvou informovanost, Honzo, jak to chodí v jiných, 100% soukromých firmách, tedy třeba v té, co jsem v ní zaměstnán.
Také musím být fyzicky přítomen na pracovišti. Asi to není, že přes to nejede vlak: umím si představit, že bych dokázal situaci po kleknutí počítače vylíčit šéfovi v takových barvách, že by mně mimořádně povolil odchod domů. To by mně ale, co se práce týče, nebylo nic platné, protože z domova bych se samozřejmě nedostal do potřebných databází, takže cca 80 % možných prací bych stejně dělat nemohl. Co vím od jiných pracovníků soukromých firem, přístup z domova do podnikových databází mají jen Ti nejdůležitější z nich za zásluhy, většinou i s věnovaným notebookem s nastavenou příslušnou konfigurací.
Kdyby mi kleknul počítač, tak bych si musel vydyndat práci někde na počítači u kolegy. Počet kolegů je ale dost omezen, protože do databází, o které já mám zájem, má povolený přístup poměrně omezený počet zaměstnanců. Kdyby se mně to nepodařilo vydyndat, mám problém já, protože jsem to přece mohl udělat někdy dřív...

[6] 13. 7. 2006, 15:26 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [5]: Taky jsem v soukromých firmách (ve dvou) pracoval. V té první (Scio) jsem doma pracoval výjimečně, protože byl kapacitní problém s přenosem dat. Ale šlo to. V té druhé (Advice.cz) byla dokonce práce doma vítaná, protože pak mohla firma využít volné počítače k prezentaci nebo pro práci externistů.

Pochopitelně záleží, co děláš. Na psaní analýzy mi stačí Word (a Excel na dělání grafů). Desítky MB dat šoupnu na flashdisk a doma proženu statistickým softwarem, který je zadarmo. K výrobě webových stránek dokonce teoreticky stačí jen textový editor. Naopak pokud potřebuješ dělat výkaz pomocí firemního software, asi opravdu není jiné cesty než být fyzicky na pracovišti.

[7] 16. 7. 2006, 21:03 – MK

A mzda, ta ti Honzo stále běží?
A že tu nikoho nenapadlo jít za šéfem a říct: "Přišel člověk z oddělení IT, pokýval hlavou, počítač odnesl. Nemůžu pracovat"? Byl by aspoň z obliga.
Já být šéfem, a ty za mnou Honzo nepřijít a neříct: "Přišel člověk z oddělení IT, pokýval hlavou, počítač odnesl. Nemůžu pracovat" a já to zjistil třeba řekněme v poledne, velmi bych na tebe křičel.
Ani ti, co se chlubí, jak by improvizovali, na to nejdou dobře. Takhle ten kapitalismus , soudruzi, nevybudujeme.
Je ten socialismus v nás a zejména v těch z nás ve státních institucích ještě zatraceně zakořeněn. Bez ohledu na to, čím se chlubíme, že jsme volili. :-(

[8] 16. 7. 2006, 21:23 – Honza Hučín (Odkaz)

Ad [7]: Čekal jsem, kdo se ozve :D
Šéf to samozřejmě věděl jako jeden z prvních. Dohodl jsem se s ním, že páteční termín pro odevzdání úkolu stihnu, a taky jsem to stihl, dokonce bez nějakého velkého stresu.

Předejdu ještě logické námitce, že se tu asi normálně flákáme, když jednodenní nucená pauza v práci nevadí. Jsou k tomu tři důvody:
a) jako instituce ve školství intenzita naší práce do značné míry kopíruje školní rok;
b) řadu dobrých nápadů pro svou práci člověk dostane kdekoliv jinde než na své pracovní židli; c) byla to svým způsobem dovolená a přišla natolik vhod, že se můj výkon poté výrazně zvýšil.