Šuplík Honzy Hučína

Nagelovaní chlapci jedou domů

Radek Drulák to s gelováním vlasů asi nemá moc slavné. Ale nevykládejme si jeho kritiku v článku pro MF Dnes jako závist mladým krásným chlapcům. Dokonce ani když on, stříbrný medailista z ME 1996, hrál právě tehdy v Anglii dost mizerně.

Takhle ostrá slova jsem, pravda, už dlouho nečetl. Pro vás, kdo nemáte tolik času, jen pár ukázek:

Je vidět, jak někteří hráči přemýšlí o fotbalu. Možná ještě půl hodiny před zápasem stojí u zrcadla, a pak to na hřišti podle toho vypadá. Ujfaluši si rovná čelenku, stulpny si moderně dává pod chrániče, a pak na hřišti udělá hrubou chybu. A druhý frajer s tříbarevnou hlavou se nechá vyloučit v zápase, ve kterém jde už úplně o všechno.

Možná tam budou i nějaké slzy, zvlášť u těch starších hráčů, kteří si už asi na mistrovství světa nezahrají. Mladí ne, ti se rychle otřepou, ráno si nagelují hlavy a budou hrát dál.

Jenže když si Baroš zpracovával v pokutovém území míč stehnem, jen tím potvrdil, že to není ten správný zakončovatel, ale brejkový hráč (...) Lokvenc nesahá Kollerovi ani po kolena, a Štajner také není kvalitní náhradou na hrot. Ty svoje parádičky si může zkoušet na písku za barákem, ale chybí mu ta správná efektivita, jakou by měl útočník mít. (...) Nelíbil se mi Plašil, navíc celé mistrovství hraje špatně Poborský. Nedaří se mu, a on by měl být schopen si to přiznat.

Z našich zápasů jsem viděl dohromady asi patnáct minut, takže nemůžu sám soudit. Nelituju, že jsem neviděl víc, čas jsem využil taky relativně příjemně. Z ohlasů a z doslechu mám ale dojem, že je načase budovat nový tým. A že to možná bude trvat zas 16 let, než budeme mít něco konkurenceschopného. No, uvidíme...