Šuplík Honzy Hučína

Další pokus o bankrot

Považuji se za opatrného investora, který hned tak nenaletí na nějakou tu jistotu padesátiprocentního zisku. A přesto moje peníze už docela dostkrát uvízly v nějaké finanční bažině. Takže jsem včera příkaz k převodu na účty podílových fondů podepisoval dost váhavě. Jakpak dopadnu tentokrát?

Nejdřív, brzo po revoluci, to byl nějaký depozitní certifkát na 25 tisíc, už ani nevím u koho. Dost mě překvapilo, že mi ho pak vůbec někdo proplatil. Různé termínované vklady u Interbanky jsem bral jako riziko, nic se naštěstí nestalo, zato že se položí Moravia banka, to byl šok. Pro mě, prý se o tom šuškalo, nevím. Ale taky jsem nakonec nějak peníze, dokonce v plné výši, vylomil zpět.

V roce 2000 jsem potkal známého, který zrovna začínal jako finanční poradce. I poradil mi jít do podílových fondů, dokonce mi navrhl portfolio. Následná smůla byla dvojí: jednak jsem peníze vložil těsně před dramatickým poklesem kursů (splaskla tzv. technologická bublina), jednak se komusi podařilo vytunelovat fond AKRO Svět (přejmenovaný nyní na AKRO Konzervativní balancovaný). Takže i po pěti letech, což je obvyklý investiční horizont u rizikovějších investic, jsem celkem asi na půlce původní hodnoty a i v nevytunelovaných fondech ve ztrátě.

Ale stavební spoření, světe div se, doběhlo v pořádku. Při nízké inflaci bych si klidně mohl peníze strčit doma do matrace, ovšem kdo má pořád hlídat, zda dítko do matrace nepronikne. A tak jsem po gamblersku zkusil do hracího automatu podílových fondů vhodit další prachy. Vybral jsem tři z Investiční kapitálové společnosti Komerční banky, dva z ČSOB. Až mi přijde potvrzení, možná zřídím web, kde budete moct sledovat, co se s mými penězi děje.

A jestli mi do roka nevyrovnají předchozí ztráty, běda jim!