Šuplík Honzy Hučína

Skřítek, extrémní Zlatnice a písnička

Když jsem před pěti lety sjížděl ze Zlatnice dolů do údolí, doufal jsem, že to nikdy nebudu muset šlapat nahoru. Jak člověk zapomíná. A mění názory. Po pěti letech jsem nemusel, ale zkusil to, i s připojeným Croozerem a Karolinkou v něm.

To už se dvoudenní dovolená chýlila ke konci. Jelikož o víkendu bylo hnusně, nikam jsme nejeli a volno si posunuli. V pondělí nám hlídá dítko moje máma, a tak jsme po roce a čtvrt vyrazili s Magdou konečně zase do kina. Skřítek je moc zábavný, zvuky místo slov zaktivují fantazii a některé nápady jsou obdivuhodné. Vděčná role policajtů nebo vrátného je pro Sklepáky jako dělaná a motorkář Macháček taky nemá chybu. Až si člověk nevšimne, že základní příběh je vlastně smutný.

Jakub nedávno dodal český text k profláklé písni Jamaica Farewell. A dokonce přidal i aranžérské nápady. Velmi se mi to líbilo, jenže v každodenním stresu na dodělání nebyl čas. A vida, stačily dvě hodiny dovolené, kdy se nic nemusí, a Pětníkovská verze Kingstontown je na světě. Zatím tedy v notách.

Jo a co ta Zlatnice? To byl jenom bonbónek vrchařského závěru úterního výletu. Jen magor jede na kole přímo ze severu na jih, když všechny potoku tečou ze západu na východ. Byli jsme tudíž jen poloviční magoři, až do Statenic jsme z Roztok dojeli pěkně podél Únětického potoka (nádhera, nikde nikdo, jen ten průtah Černým volem dělal asi nějaký černý vůl). U restaurace za mostem jsme nechali Karolinku proťapat, načež to začalo. Kolem zahrádkářské osady do Horoměřic, po zelené přes pole, držkopádem k Jenerálce, pak nadvakrát vyjetá extrémní Zlatnice, sešup z Hanspaulky s výjezdem do Střešovic, kolem Pražského hradu, na Letnou (s intermezzem na neuvěřitelně přeplněném dětském hřišti), přes kousek Stromovky a konečná u holešovického nádraží. Uf.