Tento blog je v současné době uzavřen.
Pokračování blogu na bloguje.cz jsem zrušil. Pokud budu někdy pokračovat, bude to spíš tady.
Je pozoruhodné, jak se v poslední době rozmohlo tvrzení, že mnoho ředitelů, ač ve významných úřadech či firmách, vlastně nic nedělají, nemají víceméně žádné pořádné pravomoci, jen si tak sedí, dloubou v nose, kreslí obrázky a paří počítačové hry. Nezávisle na sobě se podobný obrázek objevil v jednom komentáři pod spotem Bude Karel Zich II. stíhat?, v diskusi pod spotem Say no to the devil, Sváťo a o víkendu i v reakci ministra vnitra na odhalení, že vrchním ředitelem na ministerstvu vnitra je další člen Pohotovostního pluku.
Čekám, že někdo brzo řekne, že takový premiér vlastně toho moc nemůže, je to jenom administrativní funkce. Co byste vlastně od něho chtěli? Stačí, když to myslí upřímně.
Vložit vlastní komentář – Návrat k článku – RSS komentářů tohoto článku
Spojuješ Honzo dvě věci: práci a pravomoce. K té praáci: Inu to je prostě proto, že stále přetrvává kvantitativní názor, že práce musí být upocená, uštvaná, uhoněná, pracující člověk musí být před infarktem nebo strhanej fyzicky. Že se práce měří hodinami, že ten kdo dělá 16 hodin denně je výkonný a pracovitý. Co když je to naopak? Víc jak sto let je oficiálně uznáno, že stačí člověku k uživení se 8 hod. prac. doby. Ti co dělají 10 a více evidentně práci nezvládají, nebo neumějí organizovat delegovat, rozdělovat či řídit. Stále přetrvává názor, že do termínu je třeba dřít a popsat tisíc papírů a z nich 999 vyhodit. Člověk který do deset minut před termínem sedí a nic nedělá a pak napíše jeden papír a je to přesně ONO je stále ještě podezřelý. No a z toho plynou i ty pravomoce - když se někdo obklopí týmem schopných lidí, stačí mu říct a nemusí nic víc dělat (resp může pracovat na více stavech, a bude to Paráda). když má někdo kolem sebe sice kádrově vyhovující neschopy, nestačí říct, ale musí opakovat a kontrolovat a ještě si to udělat sám. Bohužel, ani v případě těch dvou od pluku nestačilo, že umějí dělat a budou nahrazeni kádrově čistými - o jejichž schopnosti dělat se zatím nic neví.
[2] 27. 9. 2004, 15:58 – Honza Hučín (Odkaz)
Ad [1] Jistě, navíc dnes lze už lecjakou práci dělat distančně, a to může být klidně případ programového ředitele. Mě jenom fascinovala ta shoda tří případů, kdy se ředitel zdá vlastně nedůležitý :-)
Jenom přemýšlím, jak je schopný Ten, který to myslí upřímně. Když musí jezdit do práce po Praze devadesátkou bez majáku...
[3] 28. 9. 2004, 08:48 – Dan Pikálek
Ad [1] Miloši, ve svých obhabách bývalích přislušníků pohotovostního pluku také směšuješ dvě věci; schopnosti a důvěryhodnost (mravní způsobilost). Většina diktátorů musela musí být velmi schopných, kdejaký manipůlátor a demagog je schopný, ale to neznamená, že ho jsem ochotný trpět ve veřejné! funkci.
Dan: No pro mě by nebyl samozřejmě důvěryhodný, kdyby byl policistou, protože tam už prý možná někdy někde měl dost blízko k tomu, že pomyslel na možnost, že by i třeba napřáhl určitým nevhodným způsobem ruku, ale když má být úředníkem... Razítkem bouli uděláš těžko. Lékař, kterému zemře pacient je nedůvěryhodný jako řidič tramvaje?
K tomuto článku není možné vkládat komentáře.
© Honza Hučín 2004–6
Šuplík běží na PIPNI.CZ. Díky!
8. 8. 16:48 | Pepa
7. 8. 21:26 | Honza Hučín
7. 8. 21:02 | Honza
6. 8. 14:29 | Pepa
3. 8. 18:29 | Honza
*1967, absolvent MFF UK v Praze (1991)
statistik, analytik, programátor, učitel, hudebník