Šuplík Honzy Hučína

Portochtiví vyžírkové(?)

Hned na začátku upozorňuji, že jsem podjatý, protože jsem pravděpodobně kvůli dvěma z kapel, o nichž bude řeč, nezískal s Pětníkem Trampskou Portu. Můžete tedy tento článek snadno označit za uražený žalozpěv. Kritiku v tomto směru předem přijímám. Taky proto to píšu sem a ne do InternetFOLKu.

Kapela se přihlásí do nějaké soutěže určené především mladým, nadějným a začínajícím interpretům. V soutěži vyhraje. Má právo přihlásit se za rok znovu?

Na to samozřejmě není jednoznačná odpověď. Je jasné, že pokud v kapele nastanou nějaké změny, zejména žánrový posun či větší personální rošády, soutěží za rok vlastně někdo jiný. A pak jsem pro. Pokud je soutěž omezená věkově, rovněž nic nenamítám – interpret ze soutěže přirozenou cestou odroste, takže dříve či později přestane zaclánět. A do třetice jsem vstřícnější k situacím, kdy rozhodují diváci, například v soutěži o Krtečky na Zahradě – publikum je vrtkavé a zejména zde je obhajoba trofeje těžší než zisk.

Když to naopak vezmu z druhé strany – považoval bych za vhodné, aby vítěz z minulého roku mohl za rok vystoupit mimo soutěž za stejných či lepších podmínek než soutěžící. A předpokládám, že by podobnou nabídku uvítal, komu by se chtělo znovu nervovat.

Hloupá je situace, když má kapela pocit, že by bez opětovného soutěžení upadla do zapomnění. V takových situacích chápu, že každá šance se zviditelnit je dobrá. Ale asi by mi to samotnému dělalo problémy. Aspoň doufám. Hodně kapel dnes spílá těm, kdo jsou momentálně na špici obliby, jenže moc bych za to nedal, že ve chvíli, kdy se tam konečně také propracují, nebudou další mladé koně ke žlabu popularity chtít dobrovolně pustit.