Šuplík Honzy Hučína

Jak zatajit podstatné

Průzkumy volebních preferencí je oblíbená potrava pro média, jakási politická liga běžící souběžně vedle fotbalové a hokejové ligy. Co na tom, že statistická chyba, zejména u stran s malým počtem voličů, je v řádu procentních bodů, takže partaj, která zaznamenala v průzkumu 4 %, by klidně ve skutečnosti mohla mít dva nebo šest. Pokles z 2,9 % na 2,1 % vyvolává téměř paniku, a přitom je to vlastně normální náhodný výkyv.

Agentury ovšem informace do tiskových zpráv poněkud filtrují. Příkladem je tisková zpráva TNS Factum. Nejdřív se píše o parlamentních stranách, až na závěr se mimochodem podotkne, že by se do parlamentu dostalo i Sdružení nezávislých kandidátů. To má přitom přibližně o procentní bod vyšší preference než US-DEU (ano, rozdíl je v pásmu statistické chyby, ale rozhodně SNK nemá méně než US-DEU). To je, jako by sám ve zprávách řekli (fanoušci dotyčných klubů prominou): "Vedou Pardubice, Slavie je čtvrtá a Sparta šestá. Jo a abych nezapomněl, na třetím místě je nějaké Kladno." Protože lidi nečtou pozorně a hlavně do konce, efekt je jasný – SNK nikdo nebude znát.

Napadá mě paralela s internetem, speciálně s prohlížeči. Stejně jako pod pojmem "politická strana" si dnes většina lidí představí jen onen vykutálený parlamentní pětilístek, "internetový prohlížeč" znamená pro devět lidí z deseti hračku strýčka Billa. Aťsi je různých prohlížečů třeba sto, aťsi mají lepší vlastnosti, méně chyb, prostě narážejí na bariéru částečně mediálního a převážně uživatelského nezájmu.