Šuplík Honzy Hučína

Z Liboce do Břevnova pochodééém vchod

Jednosměrka objíždějící libocký viadukt je uzounká. Stačilo, aby na námraze trochu uklouzl autobus, a bylo zašpuntováno.

Byl jsem za rohem v jiném autobusu, takže jsem neviděl, co se děje. Tudíž jsem ztratil skoro deset minut váháním. Pak pětice školáků strhla lavinu, vyrazil jsem taky. Do Břevnova k Ladronce, kde jsme měli zkoušku s kvartetem, to bylo odhadem tak dva a půl kilometru. Ale vyplatilo se, protože mě celou cestu „náš“ autobus nepředjel. Jestli ještě nezemřel, zevluje na rohu Libocké a U silnice dodnes.

A docela mě potěšilo, že v plné chůzi do kopce kolem libockého kostela jsem k tomu udýchal i hovor mobilem. Zřejmě tahání Karolinky na zádech zlepšuje kondici. Budu ji potřebovat, jaro se blíží a Croozer netrpělivě přešlapuje ve sklepě.