Šuplík Honzy Hučína

Mikuláš zcela špatně

Chudinka Karolinka se na to docela těšila. Pak z toho měla hrůzyplný zážitek, naštěstí to rychle rozchodila. Ale takhle se návštěva svatého Mikuláše nedělá.

No dobře, doráželi jsme na poslední chvíli, tak jsme ani nestihli děti připravit na to, co bude. U babičky už čekala i sestřenka Kačenka a bratranec Tomášek, nadělující trojice brousila kolem domu. A jen, co Karolinka dosedla s ostatními na pohovku v obýváku, vlezl do pokoje čert.

První chyba. Děti se zděsily a začaly brečet, skoro nevnímaly. Čert má přece být v pozadí, ono úplně stačí, když je vidět přes sklo dveří nebo za nimi občas zarachotí řetězem.

Mikuláš byl přísný, začal od nejmenšího dítěte a nejdřív vytýkal nedostatky. Druhá, třetí a čtvrtá chyba. Kdyby se nejdřív pozornost upřela na sedmiletou Kačenku, nejdřív se chválilo a hlavní osoba byla spíš vlídná, třeba by se děti stihly otrkat. Takhle jsme z Karolinky vyrazili s bídou druhou sloku Prší prší (první jsem přezpíval sám, chytla se na poslední řádek, tak jsme to zkusili dozpívat).

Příští rok si asi Mikuláše zařídíme jinak. Neříkám, že děti nemají zažít ani trochu strachu, on ten krapítek nejistoty vystřídaný úlevou má něco do sebe. Ovšem musí se to odměřit a dávkovat s citem. Tihle mlaďoši měli určitě dobrou vůli, ale chyběla zkušenost.