Šuplík Honzy Hučína

Už aby ta dálnice přes Středohoří byla

Jakmile člověk vyleze z lesnatého úbočí Milešovky, slyší hukot náklaďáků supících do kopce nad Velemínem a dunících dolů Bořislaví. Přejít pověstnou E55 není ani v sobotu snadné a úseky turistických značek po krajnici vyplaví adrenalin.

Stavba dálnice D8 je ukázkou úspěšnosti tzv. salámové metody. Počátkem 90. let se začalo stavět bez ohledu na to, že s úsekem přes České středohoří budou tahanice. Ve chvíli, kdy k Lovosicím přivedla komfortní dálnice desetitisíce aut denně, je jasné, že se už nedá nic jiného, než přemostit pár údolí a provrtat pár kopců v chráněné krajinné oblasti. Bezcelní prostor po vstupu do Unie byl poslední kapkou, protože do té doby aspoň pár kamionů přejelo hranice po železnici – teď už nemá cenu čekat na lovosické Role, když na Cínovci zmizely fronty.

Abych byl spravedlivý, jistě to nebude žádná katastrofa, přes Alpy takhle vedou stovky kilometrů dálnic. Jestlipak ale někoho na začátku napadlo, že s Českým středohořím nemusely být žádné problémy, kdyby se místo D8 dostavěla a renovovala R7 do Loun a do Teplic se jezdilo kolem Mostu? Na vzdálenost to není o mnoho delší a ušetřilo by se na mostech a tunelech.