Šuplík Honzy Hučína

Čistím stůl

Nejen obrazně, i fyzicky – dneska si brácha odvezl psací stůl a já ho včera vyklízel. Ale samozřejmě tím myslím to, že se snažím dohnat všechny resty a probít se pelotonem nesplněných úkolů zase na špici. Zjistil jsem totiž, že je skvělý pocit, když člověk nemusí myslet pořád jenom na to, co nestihl a měl stihnout už dávno.

No a taky se druhé dítě má narodit už za dva měsíce. Nedělám si iluze o své výkonnosti v prvních dnech po Magdině porodu. (Budu mít na starost Karolinku a se spaním to asi taky nebude růžové.)

Čili vás prosím o trpělivost, až přeházím tu hromadu nedodělků, zase začnu psát víc. Hromada už se zmenšuje.